Bolevecká rybniční soustava je ještě starší, než známější třeboňská

1. březen 2024

K Boleváku, tedy Boleveckému rybníku, vyráží celoročně nespočet turistů i místních. Najdeme ho na severním okraji města Plzně a jde o oblíbenou rekreační zónu a zároveň domov pro spousty živočichů i rostlin.

Velký bolevecký rybník v Plzni

V letních měsících využívají tohle místo zejména milovníci opalování a koupání, jindy tady potkáte množství cyklistů, pejskařů, i lidí, kteří jsou jen tak na procházce. Bolevák, jak mu místní říkají, je prostě rájem pro všechny, kdo si chtějí odpočinout od hluku velkoměsta. Přitom od něj není daleko. Je na dohled od největšího plzeňského sídliště. Ačkoliv rybník najdeme na okraji města, stále ještě do něj patří. Společně s některými dalšími rybníky z bolevecké rybniční soustavy, kterých je celkem 9.

Uprostřed rozlehlé vodní plochy rybníka se nachází ostrůvek, který už je dnes ale téměř celý zatopený: „Od roku 2017 byl ostrov vidět, protože klesla hladina rybníka. Dnes už je ostrov zatopený a vidíme jen části rákosu, který zmizí a postupně nebude vidět vůbec nic,“ uvedl vedoucí oddělení vodního hospodářství a rybářství Správy veřejného statku města Plzně Martin Gregar.

Bolevecký rybník má hned několik zajímavostí: „Je tady unikátní projekt čerpání vody do Boleveckého rybníka a jedná se o raritu. Nikde jinde na světě nemají to, že by vodu čerpanou z řeky upravovali na téměř pitnou a pouštěli ji do rybníka pro rekreační účely. Dále tady máme krásnou čistou vodu, vloni byla průhlednost okolo 3 metrů. Další zajímavostí je, že bolevecká rybniční soustava je starší, než ta třeboňská,“ podotkl Gregar. Začala vznikat už ve 2. polovině 15. století.

Vykoupat se v Boleváku můžete samozřejmě i v zimě. Poslechněte si víc.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.