Camera obscura, cely mnichů nebo rajský dvůr. To a mnohem víc je Klášter Kladruby
Klášter Kladruby na Tachovsku je oblíbeným turistickým cílem. Po nedávné rekonstrukci jeho velké části tady mohou návštěvníci vidět hned několik novinek. Kupříkladu mnišské cely benediktinů.
Klášter jako takový založil v roce 1 115 kníže Vladislav I. Jeho historie sahá tedy do dávných časů a stavba jako taková zažila několik obnov a přestaveb. „Klášter se postupně rozvíjel a samozřejmě i upadal. Po husitském plenění, třicetileté válce a tak dále přišla doba barokní, doba santiniovská, kdy byl vybrán projekt Jana Blažeje Santiniho-Aichela a poničená bazilika ze 13. století byla přestavěna do stylu barokně-gotického,“ popsal kastelán Kláštera Kladruby Milan Zoubek.
V takzvaných celách uvnitř kláštera přebývali mniši, v tomto případě benediktini. „V rámci nové prohlídkové trasy Klášter se návštěvníkům snažíme ukázat, jak jejich bydlení vypadalo. Návštěvníci tady uvidí například kde stála kamna, dále postel s baldachýnem k zateplení, pracovní stůl, který je vždy pod oknem, jelikož mniši využívali denní světlo, a protože pracovali nejen vsedě, ale i vestoje, je tady třeba i čtecí pultík,“ jmenoval vybavení Zoubek.
Jedna z cel obsahuje například vybavení dle sepsaného inventáře konkrétním mnichem, který zde žil v roce 1785. Ten se věnoval kartografii. „My v těchto celách ukazujeme veřejnosti to, že benediktini se řídili řádovým heslem modli se a pracuj, přičemž ta práce pro ně z větší části nebyla už fyzická, ale spíš duchovní. V klášterech se začala rozvíjet věda, v případě tohoto mnicha to byla právě kartografie,“ uvedl Milan Zoubek. V jedné z cel je pak také mezi vybavením k vidění konvička na kávu. „Mniši tady hojně pili kávu,“ potvrdil kastelán.
Poslechněte si víc o tom, co na vás v klášteře čeká.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
