Co se dává do žvýkaček? Dejte pozor na dvě látky

12. září 2017

Symbol vzpoury, dětinskosti nebo nevychovanosti. I tím kdysi bývala žvýkačka, kterou si dnes běžně dopřávají lidé napříč generacemi. Populární sladkost je vlastně složitou směsí mnoha chemických látek. A tak není divu, že se často objevují dotazy, jaký efekt mají žvýkačky na lidské zdraví.

Kromě vlastní „gumové“ hmoty jsou součástí žvýkaček barviva, aromatizující látky, cukry nebo umělá sladidla, syntetické příchutě a konzervanty, antioxidanty a celá řada dalších chemických látek. Bezpečnost žvýkaček podobně jako dalšího potravinářského zboží sleduje v Evropské unii specializovaný úřad EFSA, které jednotlivé používané suroviny zkoumá a stanovuje, zda a případně kolik jich lze použít.

Výsledky spotřebitelského testu

V posledních letech se vedou spory zejména o obsah dvou legálně používaných, ale kontroverzních potravinářských přídatných látek (éček) - butylhydroxyanisolu (BHA) a butylhydroxytoluenu (BHT), protože tyto látky jsou podezřelé z možného narušování hormonálního systému (endokrinní disruptory).

Dánská spotřebitelská rada proto provedla kontrolu 157 různých druhů žvýkaček, ve které se soustředila na obsah BHA a BHT. Výsledky zveřejnila dánské organizace na konci roku 2016 a ukázaly, že zhruba dvě třetiny kontrolovaných žvýkaček (102 výrobků) obsahovaly alespoň jednu z kontroverzních látek. Konkrétně 15 druhů žvýkaček obsahovalo BHA a 87 druhů obsahovalo BHT, 55 žvýkaček pak ani jednu z kontroverzních látek. Dánské spotřebitele přitom překvapilo, že v průměru hůře dopadly balíčky žvýkaček určené pro děti, z nichž více než čtyři pětiny obsahovaly některé z kontrolovaných éček. Pouze 13 druhů žvýkaček pro děti neobsahovalo ani BHA, ani BHT.

Problém koktejlového efektu

Dánská spotřebitelská radu také upozornila, že obsah BHA a BHT ve žvýkačkách není problém sám osobě, protože tyto látky se používají nejen v dalších potravinách (zmrzliny, margariny, majonézy, polévky atd.) ale také v kosmetice, papírenském průmyslu nebo při výrobě obalů, ze kterých se mimo jiné mohou uvolňovat do potravin. Navíc existuje možnost, že by se efekty různých endokrinních disruptorů s podobnými účinky mohly sčítat, mluví se proto o tzv. koktejlovém efektu.


K čemu se BHA a BHT používají?
Butylhydroxyanisol (BHA) je syntetický antioxidant hojně používaný v potravinářském a kosmetickém průmyslu která používá jako zvýrazňovač chutí a antioxidant v potravinách i v kosmetice. Spotřebitelé ho obvykle najdou na žvýkačkách pod kódem E 320.

Podobně i butylhydroxytoulen (BHT) slouží jako syntetický antioxidant, konzervační činidlo, stabilizátor nebo dochucovadlo. Pro podobné vlastnosti jsou obě látky mnohdy kombinovány. Spotřebitelé najdou BHT pod kódem E321.

Proč vzbuzují kontroverze? Měly by být nahrazeny?

BHA je považován za tzv. endokrinní disruptor, protože při testech na zvířatech se ukázalo, že vykazuje podobné účinky jako ženské hormony estrogeny. U pokusných zvířat byl zaznamenán pokles hladiny samčího hormonu testosteronu a hormonů štítné žlázy. U samečků vystavených této látce byly zaznamenány malformace spermií (pozn. red. vrozená vývojová odchylka, která bývá spojena s tvarovými a funkčními poruchami), jejich potomstvo bylo menší než u kontrolní skupiny a navíc trpělo poruchami reprodukce. BHA pro jeho hormonální účinky zařadil Mezinárodní sekretariát pro chemické látky (ChemSec) na tzv. SIN List, což je seznam chemikálií, které by měly být ve spotřebním zboží urychleně nahrazeny.

V případě BHT některé studie ukazují možnost ovlivnění funkce štítné žlázy, varlat a růstových hormonu pokusný zvířat, u kterých byly pozorovány změny vývoje a růstu a snížení plodnosti. Studie na zvířatech ukazují, že je schopen ovlivňovat funkci důležitých enzymů v játrech a v plicích. Zřejmě také ovlivňuje geny, které se podílejí na metabolismu tuků. Některé studie také naznačují účinky na jaterní buňky pokusných zvířat. Proto i BHT zařadil Mezinárodní sekretariát pro chemické látky (ChemSec) zařadil mezi chemikálie, které by měly být ve spotřebním zboží urychleně nahrazeny bezpečnějšími alternativami.

Mohou vyvolávat rakovinu?

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny IARC zařadila BHA mezi podezřelé karcinogeny do skupiny 2B, na základě toho, že z pokusů na zvířatech existuje dostatek důkazů o schopnosti této látky vyvolávat rakovinu.

V případě BHT došla agentury pro výzkum rakoviny k závěru, že existují jen omezené důkazy z pokusů na zvířatech, že by rakovinu mohl způsobovat.


Náměty na další pořady Zdraví „v cajku“ posílejte na e-mail zdravi@pl.rozhlas.cz.

Jaké jsou bezpečné dávky?

Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA opakovaně schválil používání BHA jako přídatné látky s tím, že podle jeho názoru je pro člověka bezpečné látku konzumovat. V roce 2011 dokonce úřad zvýšili přijatelnou denní dávku BHA z 0,5 na 1 miligram na kilogram tělesné hmotnosti.

Také BHT byl Evropským úřadem pro bezpečnost potravin EFSA opakovaně schválen k používání jako přídatná látka. Podle názoru úřadu může člověk BHA bezpečné konzumovat a při hodnocení z roku 2012 dokonce pětinásobně zvýšil jeho přijatelnou denní dávku z 0,05 na 0,25 miligram na kilogram tělesné hmotnosti. Nicméně údaje z některých zemí jako je Finsko nebo Holandsko naznačují, že v případě části dětí by mohlo docházet ke konzumaci většího množství BHT, než činí i takto zvýšená přijatelná dávka.

Co můžete dělat vy aneb Rady k nezaplacení

  • Pokud se obáváte možných nežádoucích účinků, nekupujte žvýkačky nebo další potravinářské a kosmetické zboží, které obsahuje BHA nebo BHT.
  • Na obalu může obsah těchto látek být uveden zkratkami BHA a BHT, názvy butylhydroxyanisole, butylated hydroxyanisole a butylhydroxytoulene nebo butylated hydroxytoluene, případně kódy E 320 a E 321.
  • Předběžnou opatrnost lze doporučit v případě malých dětí a také těhotných a kojících žen.
Spustit audio