Ficus lyrata vám může dorůst do velikosti 3 až 4 metrů, když mu dáte prostor
„Pokud doma máte vysoké stropy nebo dostatečně velký rodinný dům, kam tohoto velkého zeleného přítele můžete umístit, je Ficus lyrata určitě rostlina pro vás,“ usmívá se designérka pokojových rostlin Simona Bratršovská.
Jestli dostatek místa nemáte a přesto byste chtěli tuto mohutnou pokojovku pěstovat, můžete její velikost korigovat tvarováním do menšího stromku. Rostlina původem z Afriky vyniká velkými listy. „O Ficusu lyrata se často říká, že je náročný na pěstování. Může se to tak zdát, na druhou stranu nám krásně ukazuje, co potřebuje,“ ubezpečuje Simona Bratršovská.
Bez světla se neobejde, se zálivkou opatrně
Pro svůj růst Ficus lyrata vyžaduje dostatek rozptýleného světla, podle designérky pokojových rostlin se mu bude dařit u balkonových dveří nebo velkého proskleného okna.
Jak Simona Bratršovská dále uvádí, s vodou u něj můžeme šetřit: „Ficus lyrata nesnese tzv. mít nohy ve vodě, nelíbí se mu, když stojí v mokrém substrátu. Nejlepší je počkat, až svěsí své obrovské listy. Pak mu dopřejeme dostatek vody, substrát promokříme a zase necháme úplně proschnout.“
Hnojíme klasickým hnojivem na pokojové rostliny.
Problémy při pěstování
Černé skvrny na listech – důvodem je přelití, příp. nedostatek světla.
Opadávání listů – může být způsobeno přelitím nebo průvanem, pokud opadávají spodní listy, tvoří si rostlina kmínek.
Červené tečky na listech – objevují se na spodní straně nových listů, příčinou je přelití, tečky časem zmizí.
Škůdci
Ficus lyrata mohou napadnout svilušky. „Proto kontrolujeme spodní stranu listů. Když objevíme malé bílé tečky, jedná se o svilušky. Listy otřeme a zvlhčíme. Anebo je nastříkáme leskem na listy, který těmto savým škůdcům zabrání dál rostlinu trápit,“ radí Simona Bratršovská.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
