Jana Kořínková: Bolevečtí rodáci pořádají akce na návsi, obnovují památná místa a plánují muzeum

21. únor 2014
Publicistika

Na plzeňském Severním předměstí žije několik desítek tisíc lidí v panelových domech. O to víc vyniká místo mezi paneláky, které zůstalo stejné, jak je vybudovali naši předci. Bolevecká náves se díky skupině nadšenců renovuje a žije. A Sdružení boleveckých rodáků, jak popisuje v dnešním fejetonu Jana Kořínková, má v plánu mnohem víc.

Teď ještě studánka a její okolí spí. Ale na jaře se Petrovská louka pod hájovnou Dostálkou zase zazelená. Lavička u studánky nabídne kolemjdoucím posezení s proměnlivým pohledem, tak jak jaro přechází v léto a podzim. Nejdřív na blatouchy, pak kominíčky, kohoutky a kopretiny, na podzim na ocúny. Idyla. A přitom je to od konečné čtyřky na plzeňské Košutce coby kamenem dohodil! Vloni ji tu, nově ochráněnou půvabným dřevěným domečkem, i s naučnou tabulí, slavnostně otevřelo Sdružení boleveckých rodáků.

Ten les, který za loukou začíná, je také úžasný. To mi jistě dáte za pravdu všichni, kdo ho znáte. Táhne se přes Krkavec až Ledcům či Zábělé, Třemošné, na druhé straně k Chotíkovu. Stromy, které dnes může Šumava závidět, vzácné rostliny, mechy, lišejníky.

Když lesem procházíte, narazíte na řadu obnovených památných míst, ke kterým se váží vzpomínky na nejrůznější události z minulosti. Ať je to památný sloup za hájovnou Sofronka, který tam z vděčnosti, že přežili, postavili místní hajní, kteří se v těch místech ukryli za války. Kříž znovu připomíná na místě U vobrázku na původní Ledecké cestě, že tu prý Petrovští loupežníci přepadli a zabili sedláka Slámu. V lese je i řada dalších drobných památek na nejrůznější příběhy z minulosti. Na první jarní den "bolevečtí rodáci" slavnostně představí obnovený památný kříž na stanovišti známé Sigmondovy stezky U četníka.

Kříž na Bolevecké návsi v Plzni.JPG

Projdete mezi věžáky Severního předměstí a najednou najdete úplně jiný svět: náves jak z nějakého dobového filmu. Starosta Sdružení boleveckých rodáků Jaroslav Čechura bydlí v jednom ze starobylých statků. Na dvorku povrkávají holubi, ve světnici nejméně 350 let starého domu jsou svaté obrázky, staré hodiny a jiné vzpomínky na předky. Jejich majitel si jako dítě hrál v okolních statcích a zahradách, jak rostl, pomáhal starým obyvatelům a k Bolevecké návsi a jejímu okolí těsně přilnul.

Když se začalo stavět Severní předměstí, do paneláků se postupně nastěhovalo několik desítek tisíc obyvatel. Zároveň s tím začaly mizet domky původního Bolevce, jejich sady a louky. Tehdy se spojilo několik nadšenců, aby zachovali alespoň samotnou duši někdejší více než šest set let staré obce. V roce 1995 bylo historické jádro Bolevce prohlášeno za Vesnickou památkovou zónu.

O dva roky později se oni nadšenci sešli na 1. setkání boleveckých rodáků, sdružení, které si dalo za cíl obnovovat a chránit památky a vrátit Bolevecké návsi bývalý lesk. Prvním starostou sdružení byl Václav Kabát, kterého po jeho smrti vystřídal Jaroslav Čechura. Úsilí členů, kteří už nejsou jen z boleveckého jádra, ale i panelových domů z širokého okolí, podporuje jak první plzeňský obvod, tak v některých případech i kraj.

Náves postupně dostává novou dlažbu, opravená je hasičská zbrojnice. Vysazené byly nové stromy za ty, jež svalila v roce 99 vichřice. 6. dubna dostanou ptáci nové velké pítko, které bude osazené na opravené hasičské nádrži. Obnovená byla známá studánka, kterou bude chránit vodník Polcárek.

Možná i Vy jste se zúčastnili některé z řady kulturních akcí, které na návsi bolevečtí rodáci pořádají. Až bude opravena Národní kulturní památka, selský dvůr U Matoušů, přesune se řada z nich sem. Ostatně na něj se můžete podívat již zítra, 22. února. Budou se tam konat vepřové hody, najdete tam stánky s tradičními řemesly, akce pro děti.

V příštím roce, kdy bude Plzeň Evropským městem kultury, už selský dvůr U Matoušů nabídne návštěvu malého muzea, které ukáže, jak žili naši předci.

Pak že se mezi paneláky nic neděje!

autor: Jana Kořínková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.