Kopřivové placičky na Zelený čtvrtek

Konzumaci tzv. divoké zeleniny nejen o Zeleném čtvrtku doporučuje Lenka Rojíková, specialistka na zdravou stravu. Řadí sem kopřivu, bršlici kozí nohu, pampelišku, lopuch, popenec, jitrocel, sedmikrásku a další rostliny.

„Byla by škoda nevyužít divokou zeleninu v kuchyni. Obsahuje minerály a vitamíny, dodává nám energii a vitalitu. Obvykle bývá hodně aromatická, proto ji jíme v poměrně malém množství, jen jako doplněk naší stravy. Není vhodné konzumovat jeden druh denně, rostliny střídáme. Do pokrmu dáváme vždy jeden, max. dva druhy divoké zeleniny, což je kvůli její intenzivní chuti,“ podotýká Lenka Rojíková.

Využití divoké zeleniny

Divokou zeleninu uplatníme např. v salátech, polévkách, zeleninových a luštěninových jídlech, nákypech, karbanátcích. „Dále z ní můžeme připravit alternativu špenátu, zejména z kopřiv nebo z bršlice. Tyto dvě bylinky jsou také hlavní ingrediencí kopřivových placiček, které si oblíbíte vy i vaše děti,“ slibuje paní Lenka.

Kopřivové placičky

Suroviny:

kopřivy (nebo kopřivy s bršlicí)

hladká bílá pšeničná mouka

kukuřičná mouka

voda

sůl nebo sojová omáčka

půl kostky uzeného tofu (nemusí být)

olej na smažení

Postup:

Kopřivy spaříme, slijeme vodu a nadrobno je nasekáme.

Přidáme nastrouhané uzené tofu (není nutné). Kopřivy zasypáváme směsí pšeničné a kukuřičné mouky a přiléváme také trochu vody, až vznikne těstíčko konzistence jako na lívance. Osolíme špetkou soli nebo lžičkou sojové omáčky.

Zahřejeme nepřilnavou pánev a na lžičce oleje placičky usmažíme.

Podáváme např. s jáhlovou kaší a vařenou zeleninou (mrkev, květák).

autor: Soňa Vaicenbacherová | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.