Naučná stezka F. X. France vás přenese do pravěku, středověku i 19. století
Naučná stezka Františka Xavera France je vhodná pro jakékoliv roční období. Je přibližně 10 km dlouhá a najdeme na ní celkem 13 zastavení. Ta si jistě vychutnají jak znalci archeologie, tak samozřejmě také laici.
Naučná stezka byla pojmenována po známém amatérském archeologovi a badateli Františku Xaveru Francovi (1838-1910). „Byl zahradníkem na nedalekém zámku Kozel, ale nepředstavujme si ho tak, že by tam okopával kedlubny. Byl to vážený zahradní architekt, který studoval ve Vídni. Vypracoval Valdštejnům celou koncepci zámeckého parku na Kozlu,“ vysvětlil pracovník plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu archeolog Filip Kasl. Franc se okolními památkami začal zabývat až ve svých 40 letech. Jeho výzkumy se týkaly například i středověkých památek, kdy zkoumal třeba hrad Lopatu. Dále zkoumal také zdejší tvrze, což bylo na tehdejší dobu zcela neobvyklé.
„Území Kozelského polesí je významné proto, že se zde unikátně dochovaly archeologické památky z pravěku, středověku, i z 19. století. Tím pádem se dá toto území chápat jako „živá“ učebnice archeologie. Jedná se o takovou konzervu památek, které jsou zde takto zachované a dodnes je tu návštěvníci mohou spatřit,“ uvedl archeolog.
Každý si na naučné stezce najde to, co ho z oblasti archeologie zajímá: „Milovník pravěku se může podívat na mohyly, kde bývalí badatelé hledali hroby předků a nacházeli různé starožitnosti, jak se tehdy říkávalo. Pro takové spíše už fajnšmekry jsou zajímavé pozůstatky po středověkých vesnicích, jsou to různé kopečky a prohlubně v terénu, takže zkušené oko už vidí, kde stála tvrz, kde stával dům, kde mohl být rybníček. Nebo je to zajímavé třeba pro lidi, kteří si chtějí představit, jak zde vrchnost jezdila v kočárech - lze tady vidět různé aleje v dnes již vzrostlém lese,“ popsal Filip Kasl.
Ten, kdo ještě nemá takto „vycvičené“ oko, na naučné stezce také nepřijde zkrátka. Je možné si vše přečíst na naučných tabulích, kterými je osazeno každé zastavení stezky. „U každé památky je naučná cedule, kde je rekonstrukce toho, jak to tam tehdy vypadalo,“ řekl Kasl. Naučná stezka začíná u zříceniny hradu Lopata nedaleko Šťáhlavic na jižním Plzeňsku a končí v obci Kornatice v okrese Rokycany.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
