O skloňování mužských příjmení zakončených na -o a odpovědi na dotazy posluchačů

24. leden 2005
Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

Dnes se budeme v našem povídání o češtině věnovat odpovědím na dotazy našich posluchačů. První otázka se týká správného skloňování českých příjmení typu Chaloupek a Chaloupka a dále pak typu Jirásek a Jirásko.

Nejdříve se podívejme na první dvě příjmení z obou uvedených dvojic, tedy Chaloupek a Jirásek. Jejich skloňování není obtížné, řídí se vzorem pán. Tvoříme tedy tvary: bez pana Chaloupka (Jiráska), k panu Chaloupkovi (Jiráskovi) atd. Připomeňme si také, že ve 3. a 6. pádě, pokud je příjmení opatřeno křestním jménem, titulem nebo jiným označením dané osoby mužského rodu, dáváme přednost kratším tvarům těchto výrazů (např. k panu doktoru Jiráskovi). Jistě by vypadalo podivně, kdybychom mluvili o pánovi doktorovi Pavlovi Chaloupkovi. Příjmení typu Chaloupka se skloňuje podle vzoru předseda, podobně jako třeba Procházka nebo Vladyka.

S příjmením typu Jirásko, Batko, Pafko, Vyčichlo nebo Stýblo už mohou mít někteří problém. Často se objevují názory, že jsou tato příjmení nesklonná. Není to pravda, skloňují se podle vzoru pán, pouze v 1. a 5. pádě si ponechávají tvary podle svého původního vzoru město. Tedy pan Batko (1.p. jako město) a pane Batko (5.p. jako město), dále však už podle vzoru pán (bez pana Batka, k panu Batkovi, pana Batka, o panu Batkovi, s panem Batkem).

Nesklonná příjmení zůstávají v češtině jen ojediněle, u českých příjmení je to jen typ zakončený na -ů, např. Pavlů, Petrů, Jírů nebo Martinů. Také cizí příjmení má čeština tendenci skloňovat, nesklonný někdy zůstává typ Delacroix.

Když už si povídáme o příjmeních, mohli bychom se zmínit i o tom, jak s jejich pomocí označujeme celé rodiny. Rodina pana Nováka jsou Novákovi, to je jasné. Co však třeba s rodinou pana Černého? Jeho příjmení má charakter přídavného jména (samo se skloňuje podle vzoru mladý). Pro označení rodiny se u takových typů používá 2. pádu příslušných příjmení, rodina pana Černého jsou tedy Černých. To je tvar 1. a 4. pádu (např. Černých bydlí v přízemí. Černých jsem neviděl celý týden.). V ostatních pádech pak skloňujeme podle vzoru mladý (bez Černých, k Černým.atd.). Podobně je na tom třeba i pan Dolejší (toto příjmení skloňujeme jako měkká přídavná jména podle vzoru jarní), jeho rodinu nazveme Dolejších. Další tvary tvoříme obdobně jako u předchozího typu.

Další dotaz od našich posluchačů se týká dvojic výrazů také - taky, přece - přeci. Jak je to s jejich spisovností a použitím v jazyce?

U výrazů také - taky se o správnost bát nemusíme, spisovné jsou oba. První z nich (také) je slohově neutrální, můžeme ho tedy použít v jakémkoli spisovném textu. Druhý výraz (taky) je hovorový a užijeme ho tam, kde chceme zůstat v rovině spisovné češtiny, ale působit méně formálně. U dvojice přece - přeci si však musíme dát pozor, spisovný je pouze výraz přece. Druhý je nespisovný, užívá ho obecná čeština nebo nářečí. Podle toho s ním také v jazyce naložíme.

Zodpovědět bychom také měli dotaz, jaký je významový rozdíl mezi slovesnými tvary tisknut - tištěn a napnut - napjat.

U první dvojice výrazů významový rozdíl skutečně existuje. Slovo tisknut použijeme tehdy, když chceme vyjádřit význam mačkat nebo svírat tlakem. Tisknuta může být tedy něčí ruka, klika u dveří, tisknut je někdo v objetí. Podobně je tomu také ve významu tlačit něco k něčemu, např. čelo je přitisknuto na sklo, někdo může být též tisknut ke zdi atd. Naproti tomu výraz tištěn se vztahuje k významu vyrábět, vydávat nebo uveřejňovat tiskem. Tištěna je pak kniha, nějaká vyhláška, návod nebo noviny.

Druhá dvojice výrazů (napnut - napjat) se významově neliší, zahrnují význam natáhnout (lano je napnuto i napjato), dále význam zvýšit úsilí (zrak může být napnut i napjat) a také význam někoho zaujmout (posluchač byl napnut i napjat).
autor: Jitka Málková
Spustit audio
Jak nás naladíte na DABu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.

Zprávy z iROZHLAS.cz