Občanské sdružení vyvezlo Karla Klostermanna do Německa

7. listopad 2015
Publicistika

A Němci přijali česky píšícího Klostermanna za svého – ovšem až teď, v 21. století. Za jeho života se „Básníku Šumavy“ spíš vysmívali.

Karel Klostermann – původem Němec, srdcem Čech

Karel Klostermann (1848-1923) pocházel z německé rodiny, srdcem byl ale Čech a proto psal výhradně česky. To odsuzovali někteří němečtí kolegové, kteří tvrdili, že Klostermann neumí psát německy a tak mu nezbývá, než psát v češtině.

Občanské sdružení Karel Klostermann – spisovatel Šumavy

Členové Občanského sdružení Karel Klostermann - spisovatel Šumavy  na Březníku

Němci spisovatele objevili vlastně až v posledních letech, především díky Občanskému sdružení Karel Klostermann – spisovatel Šumavy. To vzniklo v roce 1999 a má českou a bavorskou sekci. Obě spolupracují na vydávání Klostermannových děl, v němčině jich zatím v jejich režii vyšlo 15, v češtině 14. Činnost sdružení je ale širší, vděčíme mu například za obnovení Hauswaldské kaple u Srní a kapliček na Předních Paštích, otevření stálé Klostermannovy expozice na Březníku nebo zřízení spisovatelovy naučné stezky. Do budoucna plánuje Muzeum Karla Klostermanna v Srní.

Mezinárodní ocenění pro česko –německé sdružení Karel Klostermann – spisovatel Šumavy

Evropská cena udělená Občanskému sdružení Karla Klostermanna - spisovatele Šumavy


Šumavské čtvrtky
Probíhají vždy od 17hodin ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje, a to v termínech:

12. 11. 2015 Emil Kintzl: Historie lyžování na Šumavě
10. 12. 2015 PhDr. Vladimír Horpeniak: Vánoční zvyky na staré Šumavě

Pořadatelem je:
OS Karel Klostermann – spisovatel Šumavy
Šumavské stezky z. s.
Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje

Sdružení Karel Klostermann – spisovatel Šumavy dokonce dostalo dvě prestižní uznání – loni to bylo ocenění od Centra Bavaria Bohemia „Stavitel mostů“ a letos „Dolnobavorská Cena Evropy“ od bavorských europoslanců. Předseda a zakladatel sdružení Václav Sklenář si spolupráci s německými partnery pochvaluje: „Bez problémů fungujeme, rádi se vidíme, oni nás rádi navštěvují, rádi chodí na naše akce. Je to to, co vlastně Karel Klostermann si vždycky představoval, že Češi a Němci budou svým způsobem partneři, neříkám bratři, ale určitě nebude ta nacionální nenávist, která byla za jeho života v této zemi.“

Klostermannovy šumavské kořeny

Nynější generace na obou stranách hranice už naštěstí nemají důvod udržovat při životě staré skutečné ani domnělé křivdy, vzájemné vztahy jsou postavené spíš na tom, co nás spojuje. Potomci ze Šumavy vysídlených Němců se také prostřednictvím Klostermannových knih dozvídají, jak žili jejich předkové. Po tom ostatně pátral i sám Klostermann, často naslouchal vyprávění starších, s oblibou se toulal po šumavských cestách necestách. Měl tady své kořeny, jak potvrzuje historik Vladimír Horpeniak z muzea v Kašperských Horách: „Pocházel z rodiny, která měla na Šumavě více než staletou historii. Jeden z prvních předků Daniel Klostermann sídlil už koncem 17. století na statku mezi Kvildami. Jeho syn Josef později získal chalupu s pozemky v Dolních Hrádkách u Srní, kde se také roku 1814 narodil otec spisovatele Josef.“

Čtěte také

Klostermannovi rodiče – lékař a léčitelka

Spisovatel byl nejstarším z 10 dětí MUDr. Josefa Klostermanna a jeho manželky Charlotty, rozené Hauerové, která pocházela ze starého sklářského rodu Abele. Otec působil jako doktor v Hůrkách, Sušici, Žichovicích, Štěkni a Kašperských Horách. Jako první na postu městského lékaře s vysokoškolským diplomem byl brzy po svém nástupu zvolen za člena kašperskohorské městské rady. „Když nesouhlasil s rozpočtem města a určitými machinacemi s financemi, opustil dobře honorované místo a stal se ve městě jen praktickým lékařem bez nároku na penzionování,“ doplňuje Vladimír Horpeniak. Potom, co tatínek v roce 1875 zemřel, nastaly pro rodinu krušné časy. Přesto paní Lotta, která byla dlouholetou asistentkou svého muže a po jeho smrti navázala na jeho praxi jako léčitelka, nikdy za své služby nevzala peníze. Jako vyjádření poděkování od svých pacientů přijímala jenom potraviny, nejčastěji mléko, máslo a vajíčka. Oba rodiče Karla Klostermanna byli obětaví, skromní, tíhli k přírodě a prosazovali homeopatické léčebné metody.

Busta spisovatele Karla Klostermanna je vystavena v muzeu na šumavském Březníku

Láska k Šumavě

Karel Klostermann téměř celé své dílo zasvětil Šumavě. Z jeho románů a povídek dýchá krása šumavské přírody a ožívají v nich dávno zapomenuté příběhy a zvyky jejích obyvatel. Pokud patříte k milovníkům Šumavy, sáhněte po některé z Klostermannových knih a rázem se přenesete do svého oblíbeného kraje. „Každý, kdo chce poznat Karla Klostermanna, první, co by si měl přečíst, je „Ze světa lesních samot“. A ty nejkrásnější knihy o Šumavě jsou „V ráji šumavském“ a „Kam spějí děti“, kde se člověk dozví, jak vypadala Šumava, jak žili lidi, jak se změnila doba,“ doporučuje Václav Sklenář. Dost možná pak naši Šumavu uvidíte i trochu jinýma očima než dosud. Můžete také zajít na některou z akcí, které občanské sdružení Karel Klostermann – spisovatel Šumavy pořádá nebo spolupořádá.

Šumavské čtvrtky Občanského sdružení Karla Klostermanna - spisovatele Šumavy
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.