Petr Stach: Kriminalistou bych být nechtěl. Setkávají se s tím nejhorším, co se v lidství může odehrávat
Petr se vyučil v oboru kuchař-čísník a i na vojně na letišti ve Kbelích byl v kuchyni. "Já opravdu vařit neumím, takže to bylo docela komické. Ale vojenské vaření to je, že všechno pokrájíte, namelete, naházíte do hrnce a šup, šlichta je na světě. Dneska už to je jinak. Profesionální vojáci by si asi nenechali líbit to, co jsme si jako záklaďáci museli tehdy nechat líbit my," vzpomíná.
Po vojně si dodělal maturitu a přijali ho na DAMU. Jeho první diváci byly děti v divadle Minor. Pro dospělé publikum hrál poprvé v divadle Rokoko. Neminulo ho účinkování v Národním divadle a stále také hraje třeba ve Švandově divadle a v Ungeltu, kde se ve hře 4 000 dní potkal s Hanou Maciuchovou. "Byla to opravdu dáma každým coulem, vzdělaná, na úrovni. A když mi po čase nabídla tykání, tak to pro mě byla velká čest. Pamatuji si, že to bylo před jedním představením, už jsme čekali na výstup, a ona mi řekla - Petříčku, já jsem Hana - to mě až dojalo," vypráví Petr Stach.
Poslechněte si celý rozhovor a dozvíte se, jaká byla spolupráce s takovými herci jako je Bolek Polívka nebo Ondřej Vetchý v seriálu Případy 1. oddělení. Petr, přestože si ve třech sériích zahrál policistu kpt. Anděla, přiznává, že kriminalistou by ve skutečnosti být rozhodně nechtěl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka