Po místech s krvavou historií provede nová naučná stezka u Bukovníku
Procházka místy bojů třicetileté války, to je název zbrusu nové naučné stezky v okolí Bukovníku v okrese Klatovy nedaleko města Sušice, která byla veřejnosti slavnostně zpřístupněna v sobotu 25. září.
Na vzniku této naučné stezky, která mapuje místa bojů třicetileté války v lokalitě kolem obce Bukovník a vrchu Bitovín se podíleli zejména bukovničtí občané. „Některé práce provedly renomované firmy, ale nejvíce se na tom podíleli lidé, kterým záleželo na tom, abychom historii tohoto místa předali budoucím generacím,“ uvedl iniciátor celé akce a předseda spolku Lamberská stezka Jan Kavale, který dále pokračoval: „Po kilometrové trase naučné stezky uvidí návštěvníci čtyři cedule, na kterých jsou obrázky a texty, které přibližují atmosféru třicetileté války.“
Na jednom ze zastavení naučné stezky se nacházejí tři švédské mohyly. Jsou to až metr vysoké hromady kamenů, kde by údajně měli být pohřbeni švédští vojáci. „Jelikož Švédové byli protestanté, neměli možnost nechat se pochovat na oficiálním pohřebišti. A proto si zřizovali pohřebiště přímo v místě bitev,“ vysvětlil Jan Kavale.
Na malém návrší na okraji obce Bukovník nazývaném Na Krchůvku symbolizují tři velké litinové kříže bývalý hřbitov, který zde byl koncem 19. století zrušen. Na tomto místě byli pochováni císařští vojáci, katolíci, kteří padli v krvavé bitvě na Bitovíně právě se Švédy.
V lokalitě u Bukovníku byly dlouhá léta nacházeny převážně sečné zbraně a peníze všech možných měn a v okolních polích bylo kdysi orbou nalezeno mnoho mělkých hrobů. Dle slov předsedy spolku tady ale dnes hledači pokladů už nic nenajdou, lokalitu prý totiž důkladně prohledali jejich předchůdci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.