Slunečnicová poupata chutnají podobně jako artyčoky

V kuchyni můžeme se slunečnicovými poupaty zacházet buď jako s artyčoky, nebo jako se zelenými fazolkami. Což si mnohokrát ověřila autorka květinových kuchařek Jana Vlková.

„Slunečnice je rostlina, která vydrží do prvních mrazíků. Pochází z jiného kontinentu, z Ameriky, takže má trochu jiný biorytmus než naše domácí rostliny. V srpnu se tedy dají ze slunečnic získat nezralá nerozvinutá poupata, která mají výbornou chuť, můžeme ji připodobnit artyčokům,“ říká labužnicky Jana Vlková, autorka květinových kuchařek a lektorka vaření z jedlých rostlin.

Právě nerozvinutá poupata se otáčejí za sluncem, jak se o slunečnicích traduje. Stonek rozvinutých květů stářím tuhne a ty se pak už nepohybují, většinou zůstávají v postavení směrem k východu.

Jana Vlková poupata slunečnic využívá jako součást náplně quiche lorraine, lotrinského slaného koláče.

Quiche se slunečnicovými poupaty

Ingredience
  • Na těsto: 150 g hladké mouky
  • 120 g vychlazeného másla nasekaného na kousky
  • 3 - 4 lžíce ledové vody
  • špetka soli
  • Na náplň: 4 vejce
  • 50 ml smetany
  • 150 g tvrdého sýra
  • sůl
  • pepř
  • 8 nerozvitých poupat slunečnice roční

Do mouky nasekáme máslo a smícháme podobně jako drobenku. Podle potřeby přidáme studenou vodu a ještě trochu propracujeme. Těsto příliš nehněteme, jinak bude tvrdé.

Dáme do dortové formy, vytáhneme okraje, aby náplň nevytékala, a propícháme vidličkou. Můžeme vysypat suchými fazolemi, aby se těsto nevyboulilo.

Pečeme asi 20 min. při 180 °C. Necháme trochu vychladnout.

Slunečnicová poupata rozkrájíme na poloviny a krátce spaříme v horké osolené vodě.

V míse rozmícháme vajíčka, smetanu a tvrdý sýr a naplníme upečený koláč.

Navrch poklademe slunečnicemi a dáme zapéct, asi 15 minut při 180 °C.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.