Stroček trubkovitý do vánočního kuby doporučují mykolog i šéfkuchař
Trumpeta smrti nebo lanýž chudých, i tak se přezdívalo stročku trubkovitému. V prvním případě to bylo pro jeho tvar a černou barvu, ve druhém pro jeho vynikající chuť. A protože tahle houba běžně rostla v jižních Čechách, je součástí receptu na Jihočeského kubu.
„Mám zprávy z letošního léta i podzimu, že stroček se místy objevoval docela hojně. Protože je trychtýřovitý a má tenkou dužninu, dobře se suší,“ říká Zdeněk Hájek, předseda Mykologického klubu Plzeň. Koho potkalo to štěstí, že stroček našel, nasbíral si a nasušil, měl by ho na Štědrý den vytáhnout ze spíže a dát do kuby. Na tradičním jídle si díky němu pochutná víc, než kdyby použil jiné houby.
Čtěte také
„Je to velmi dobrá chuť,“ potvrzuje Ivo Růžička, šéfkuchař Švejk restaurantu Tivoli v Plzni, „stročky jsou i po tepelné úpravě al dente na skus a to je dohromady s kroupami takové osvěžující. Do kuby je stroček nejlepší houba.“
Kořenná chuť stročku vedle krupek nebo krup vyniká
„Někdo zastává názor, že stroček je třeba doplnit směsí dalších hub, mohou to být například hřib hnědý, strakoš, křemenáče a lišky. Každopádně stroček má výraznou kořennou chuť, která vedle chuťově spíše mdlých krupek nebo krup vyniká,“ konstatuje mykolog.
Podle něj jsou základem Jihočeského kuby trhané krupky uvařené v osolené vodě s kmínem: „Přidáme tam česnek utřený se solí, trochu pepře a sádlo, můžeme i majoránku. Pak existují dva způsoby. Buď sádlem vymaštěný pekáč plníme střídavě vrstvou uvařených krupek a vrstvou zvlášť uvařených stročků, anebo krupky a houby smícháme. Zapékáme v předem vyhřáté troubě asi 20 minut.“ Před dopečením kubu ještě poklademe kousky másla nebo sádla.
Související
-
Houbařská poradna
Do vánočního kuby je vynikající stroček trubkovitý. Co to je za houbu? A které další budou s kroupami dobře ladit?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
