Útoky v roce 1937 a 2013 měly společné jmenovatele – kyselinu sírovou a zhrzené milence

8. února roku 1937 se v budově Okresního soudu v Klatovech, kde se v minulosti nacházel Krajský soud, stal incident, jenž si jeho účastníci a přihlížející pamatovali zřejmě ještě dlouho poté. Krátce po vynesení osvobozujícího rozsudku nad třicetiletým obchodním příručím Matějem Rackem z Klatov k němu přistoupila jeho bývalá přítelkyně, tehdy třiadvacetiletá Marie Turečková. Cosi vytáhla z kapsy a vylila to Rackovi do obličeje.

Kriminální případy očima vyšetřovatelů|foto: Milan Říský

„Ukázalo se, že tím, co Rackovi vylila do obličeje, a ten se s bolestným výkřikem chytil za hlavu, byla kyselina sírová, takzvaný vitriol. Ten měla Turečková v držení už delší dobu, údajně jí ho tehdy daroval jistý klempíř na čištění plechů,“ uvedl ředitel Státního oblastního archivu v Plzni Karel Řeháček.

Soud tehdy řešil případ milostného vztahu mezi Turečkovou a Rackem: „Řešil i to, že Racek Turečkové sliboval manželství. Racek ale nakonec z manželského slibu vycouval, Turečkovou si nevzal, a zhrzená žena se mu za to chtěla pomstít. Poté, co mu vylila do obličeje lahev s vitriolem, odevzdaně prohlásila: tomu už neudělám nic, a nechala se zatknout,“ pokračoval Řeháček.

Racek měl štěstí v neštěstí – ukázalo se, že jeho zranění nebyla vážná. Po ošetření v klatovské nemocnici byl převezen do Plzně, kde mu zachránili nejvíce postižené oko. Jeho stav mohl být tedy při soudním líčení posouzen jako lehký a bez trvalých následků. Také proto Turečková vyvázla s nízkým trestem, a to tři měsíce nepodmíněně.

Během pár vteřin přestala vidět a cítila velkou bolest

Útoky, kde hraje hlavní roli kyselina, se ale bohužel mohou stát i dnes: „18. listopadu roku 2013 došlo k napadení v Plzni v ulici Pod Vrchem. Mladá dívka nastupovala do svého automobilu, otočila se k sedadlu spolujezdce, odkud si chtěla vzít nějaké věci, a v ten okamžik přistoupil k vozidlu neznámý pachatel a otevřel dveře. Poškozená byla samozřejmě překvapená, takže se otočila, a neznámý útočník jí chrstl jakousi tekutinu do obličeje. Vzápětí ji tato tekutina začala pálit, během pár vteřin přestala vidět a cítila velkou bolest. Jak se později ukázalo, útočník k napadení použil kyselinu sírovou,“ sdělil vrchní komisař Odboru obecné kriminality Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje František Müller, který pokračoval:

František Müller|foto: Milan Říský

„Na místě činu jsme zajišťovali veškeré stopy a případné svědky. Samotný útok prakticky nikdo neviděl, ale v okolí místa činu se vyskytovalo několik osob, které poskytovaly poškozené první pomoc. Od těchto svědků jsme se dozvěděli nějaký popis pachatele. Když se všechny stopy vyhodnotily, což trvalo několik měsíců, jednoznačně to směřovalo k bývalému příteli napadené. V českých podmínkách se jedná o naprosto ojedinělé případy, co se útoků kyselinou týče,“ dodal kapitán František Müller.

Kriminální případy očima vyšetřovatelů|foto: Milan Říský

O útoku z roku 2013 se také hovořilo v jedné z cyklu přednášek zaměřených na skutečné zločiny spáchané na Plzeňsku. Tzv. true crime sérii pořádá Studijní a vědecká knihovna v Plzni: „Vysokou návštěvnost přednášek si vysvětluji tím, že o true crime obecně je velký zájem, přičemž my jsme tuto sérii uchopili regionálně, kdy o konkrétních případech vypráví přímo kriminalisté. Myslím si, že nikdo povolanější o tom mluvit nemůže. A samozřejmě také proto, že lidi vždycky fascinoval zločin a temnější témata,“ řekl vedoucí PR oddělení Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje Milan Říský.