Uzavřený hraniční a vojenský prostor poskytl na Šumavě nepřímo ochranu ptákům, savcům i hmyzu

5. únor 2023

Rok 1963 byl pro Šumavu zlomový – byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Šumava. Území o rozloze více než 1600 km² bylo najednou územím, kde se nejen chránily hranice se západním světem, ale měla se zde chránit i příroda.

Ještě v roce 1989 se na Šumavu jezdilo do Srní, na Churáňov, Železnou Rudu a Špičák nebo na Kvildu. Naproti tomu Modrava nebyla úplně rekreačním střediskem a místa jako Poledník, jezero Laka, Březník, byla všem běžným lidem zapovězena. Dostat se do tohoto už tehdy chráněného území nebylo jednoduché ani pro pracovníky ochrany přírody, kteří pracovali od poloviny 70. let na Správách CHKO Šumava v Sušici nebo ve Vimperku. Aktivní ochrana přírody, tak jak ji známe teď, tedy v podstatě neexistovala. I když, velká část území byla lidem nepřístupná, tudíž třeba takový tetřev hlušec, který potřebuje pro svůj život klid, to neměl až tak zlé. 

Železná opona na Šumavě oddělovala Československo nejen od svobodného světa, ale i turisticky přístupné a nepřístupné území

„Všude jinde, kde byly silné populace tetřeva hlušce – Beskydy, Krkonoše, Slavkovský les, Český les – tam tetřevi prakticky zmizeli. Jenom díky tomu, že tady to území bylo velké, zavřené a ta populace tu byla poměrně velká, tak asi přežila," potvrzuje ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Je velmi pravděpodobné, že lidem uzavřený hraniční prostor a vojenský výcvikový prostor poskytl nepřímo ochranu dalším druhům ptáků, drobných savců, ale i třeba hmyzu, houbám a podobně. Co se týká lesních porostů, tak s nějakou šetrnou těžbou si tu asi nikdo moc hlavu nelámal. Probíhaly takzvané mýtní těžby a odvážela se veškerá dřevní hmota. Vytěžené plochy se pak masivně sázely opět hlavně smrkem. Na druhou stranu, díky vojákům se mnohé fragmenty starých lesním porostů podařilo uchránit.

Ale ony vlastně zničené nejsou. To byly buď zbytky pralesa nebo na větší ploše spíše první lesy po pralese, které vznikly přirozeně a byly to staré smrkové lesy. Kdyby nebylo hraničního pásma a vojenského prostoru, tak by byly už dávno smýcené, protože v té době byly starší než 120 let a to lesnické hospodaření počítalo s tím, že tyto starší smrkové porosty mají být vytěžené. Takže tady byly přestárlé, předržené, protože se tam nedalo plánovitě hospodařit. Takže to určitě mělo efekt.

I přesto se ale nemůže říci, že železná opona, která tu Čechoslováky izolovala od svobodného světa přes 40 let, byla v pořádku. Je to však historie, kterou je potřeba znát a poučit se z ní.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio