Vanilku bourbonskou i droždí vídeňské najdeme v dobovém koloniálu Národopisného muzea Plzeňska
Národopisné muzeum Plzeňska, coby součást Západočeského muzea, najdeme na plzeňském náměstí Republiky. Sídlí ve dvou historicky významných domech, a to v Gerlachovském a Chotěšovském. Muzeum se pyšní několika expozicemi. Jednou z nich je i obchod koloniálním zbožím, zkráceně koloniál.
V minulosti se v těchto prostorách nacházely obchody a kupecké krámy. Na místě, kde je dnes umístěna expozice koloniálu, se dříve nacházel obchod s keramikou a koloniál byl původně umístěn jinde. Mnoho exponátů do současné expozice získal zakladatel muzea Ladislav Lábek, který muzeum založil v roce 1915. Sám Lábek vyrůstal v rodině obchodníka a byl vyučeným obchodním příručím. Pro tyto věci měl tedy dle pracovníka Národopisného muzea Plzeňska Tomáše Bernhardta cit.
Najdeme zde například kupecký pult a kredenc se šuplíčky na nejrůznější zboží: „Dnes je to zase populární, dnes jsou takové ty módní obchody, kam si člověk přinese pytlíček a obchodníci mu do toho nasypou něco váženého. Tohle byl však běžný způsob prodeje v době, kdy tento obchod fungoval, to znamená na konci 19. století,“ uvedl Tomáš Bernhardt. Obchodníci většinu zboží nakupovali ve velkém balení a v obchodě jej následně odvažovali.
„Rozdíl mezi koloniálem a běžným hokynářstvím spočíval v tom, že koloniál měl tohle různé exotické koření, kávu, cukr, datle, fíky a podobné věci z dovozu. Jinak ten základ sortimentu byl podobný a byla to prostě všehochuť, dnes by se řeklo smíšené zboží,“ vysvětlil Bernhardt. V takovém obchodě bychom tedy našli potraviny, základní železářství, potřeby pro domácnost, ale i zboží drogistické.
Sortiment plzeňského koloniálu nebyl na tehdejší dobu nikterak nezvyklý. „To koření, ale i některé ovoce, jako třeba meruňky, se dováželo už ve středověku, středověká kuchyně s tím běžně počítala a používala ve velkém množství,“ sdělil pracovník muzea. Velkou změnou, kterou 19. století ale přineslo, bylo rozšíření cukru. Historik k tomu uvádí: „Ještě na začátku 19. století se používal cukr třtinový, který byl drahý a z dovozu. Z důvodu blokády Evropy, kterou uvalila Británie na Napoleona, se rozšířila náhražka, a to byl řepný cukr, který potom ten třtinový v podstatě vytlačil.“
Pracovník muzea s úsměvem dodal, že jelikož se všechny exponáty muzea, tedy i v expozici koloniálu, pravidelně ošetřují proti různým škůdcům, nedoporučuje tím pádem nikomu ochutnávku zdejšího zboží.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
