Yvetta Simonová slaví 95. narozeniny
Už šedesát pět let rozdává věrnému publiku radost svými písničkami. Její nezaměnitelný sametový hlas si oblíbili posluchači především v šedesátých a sedmdesátých letech, ale popularitu neztratila dodnes.
Když se ohlédneme zpátky, tak to vypadá, jako by se nic nezměnilo - Yvetta Simonová zpívá, její repertoár je za ta léta bohatý a ona sama je dnes synonymem pohody, ale také preciznosti, jistoty, spolehlivosti a profesionality vůbec.
Celý život zpívala populární hudbu, ale její vnitřní projev občas odhalil její znalost tajemných hloubek života. Nikdy nezpívala povrchně. A nejvíc se její hlas ukázal jako schopný všech nuancí šansonu ve filmovém muzikálu Limonádový Joe aneb Koňská opera, kde tak nádherně barově a šantánově nazpívala ony dnes už evergreeny Když v baru houstne dým, Whisky to je moje gusto a Což nevidíš mé zvrhlé rty.
A jak byla Yvetta Simonová vybrána, aby tyto písně nazpívala? Podle jejích slov prý vůbec nevěděla, co se na ni chystá. Přišel autor hudby Vlastimil Hála a říkal: Nechceš si to zazpívat? A ona vůbec nevěděla, že je to pro film. Květa Fialová, představitelka "arizonské pěnice" Tornádo Lou, byla výsledkem nadšená a prý říkala „Když budu potřebovat něco ve filmu zazpívat, dejte tam Simonovou." Ale ty písničky měly opravdu obrovský – a pro Yvettu Simonovu naprosto nečekaný – úspěch, vždyť začínala jako operetní zpěvačka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
