Zablokované církevní pozemky komplikují rozvoj Spáleného Poříčí na Plzeňsku

Panství ve Spáleném Poříčí koupila v polovině 18. století metropolitní kapitula u svatého Víta. Tím se panská půda dostala do majetku církve, které patřila až do roku 1949.

„A tím, že v roce 1992 byla blokace církevního majetku, tak se s touto půdou vlastně nemohlo nakládat jinak, než pronajímat od pozemkového fondu. Správcem této církevní půdy je většinou pozemkový fond nebo Lesy České republiky,“ říká starosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek.

Kvůli zablokovanému církevnímu majetku se město nemůže rozvíjet tak, jak by si přálo. Větší problém ale představují hospodářské budovy, které tu církev vlastnila. Opuštěné areály v současné době chátrají.

„Tady v té oblasti asi dva takové statky úplně spadly. U ostatních se třeba probořily některé hospodářské budovy. Měli jsme tu velký problém a to byl takovýto hospodářský areál uprostřed obce,“ přibližuje starosta.

„Dlouze jsme to řešili a nakonec jsme se rozhodli, že ať se majetek vyřeší, nebo nevyřeší, tak to vždycky bude přímo v centru Spáleného Poříčí, a že se o to prostě obec musí nějakým způsobem starat. Takže jsme začali tím, že jsme si areál pronajali a postupně jsme ho začali opravovat,“ dodává Čížek.

Většinu budov už se městu podařilo opravit a najít pro ně využití. Pokud se areál vrátí zpět původnímu vlastníkovi, starosta chce jednat o pronájmu. Už jsou prý uzavřeny budoucí nájemní smlouvy.

Žádosti o vrácení majetku do konce roku

Metropolitní kapitula u svatého Víta v Praze zatím ještě žádný restituční nárok na majetek ve Spáleném Poříčí a okolí nevznesla. Připravuje teď podklady, podobně jako plzeňské biskupství za své farnosti.

„V plzeňské diecézi se ve většině případů jedná skutečně o pozemky, to znamená o polnosti a lesy. Takového toho nemovitého majetku typu hospodářské budovy, toho tady v rámci restitucí příliš není,“ potvrzuje mluvčí plzeňského biskupství Alena Ouředníková.

Žádné rozprodávání se prý nechystá. „Co se týče budoucího využití navráceného majetku, církev se nekloní k tomu majetek prodávat. Spíše tedy ten majetek pronajímat, aby z něho plynuly pravidelné příjmy pro církev,“ upřesňuje Ouředníková.

Církve mohou žádat o vydání majetku až do konce roku. Úřady pak mají lhůty i několik měsíců, než žádost vyřídí.