A v Národopisném muzeu Plzeňska už jste byli?
Když se Plzeňáka zeptáte na Národopisné muzeum Plzeňska, při troše štěstí vás správně nasměruje přímo do centra na náměstí Republiky. Pokud se dál zajímáte, zda a kolikrát už muzeum navštívil, tady už dost možná narazíte… Národopisné oddělení Západočeského muzea v Plzni bohužel v minulosti nepatřilo zrovna mezi nejvyhledávanější cíle. A je to velká škoda – bohaté sbírky, které ukrývá, totiž rozhodně za pozornost stojí! V poslední době ale muzeum ožívá a dává o sobě čím dál častěji vědět - pořádáním nejrůznějších aktivit a akcí, ale třeba i na sociálních sítích.
Národopisné muzeum Plzeňska (respektive Národopisné oddělení Západočeského muzea v Plzni) sídlí v současné době ve dvou plzeňských renesančních domech – Gerlachovském a Chotěšovském, přístupné je z náměstí Republiky. Návštěvníky možná překvapí svojí velmi rozsáhlou expozicí, která je rozčleněná do dvou základních celků: měšťanské interiéry a život ve městech v jedné části, život a obyčeje na venkově v části druhé.
Náš tip:
Národopisné muzeum Plzeňska a jeho bohaté sbírky vám budeme pravidelně představovat v pořadu „Špalíček lidových písní“ – každé první pondělí v měsíci. První pořad věnovaný sbírce velikonočních kraslic si nenechte ujít na Velikonoční pondělí - 6. dubna krátce po 19. hodině!
Muzeum ale nabízí i jiná lákadla – třeba posezení na stylovém dvorku, kde se zároveň můžete pokochat pohledem na jedinou dochovanou renesanční lodžii v Plzni. Průjezd muzea se možná už brzy dočká instalace tzv. „knihobudky“ a připravuje se také celá řada akcí pro děti i dospělé, jejichž cílem je muzeum otevřít a co nejvíce zpřístupnit veřejnosti. Dění v Národopisném muzeu Plzeňska můžete nově sledovat třeba i na Facebooku, kde má muzeum svůj profil.
Stoletá tradice plzeňského muzea
Národopisné muzeum Plzeňska v letošním roce slaví 100 let od svého založení – poprvé bylo zpřístupněné v roce 1915. Za připomenutí stojí ale už i činnost „Kroužku přátel starožitností“, který byl založený v roce 1909. V jeho čele tehdy stál hlavní propagátor myšlenky zřízení národopisného muzea v Plzni a jeho pozdější ředitel Ladislav Lábek.
Právě Ladislav Lábek kolem sebe dokázal shromáždit řady nadšených dobrovolníků, kteří mu pomáhali v neúnavné sběratelské práci. Sbírkové předměty přibývaly a mnoho lidí z Plzně a okolí ochotně přinášelo do Národopisného muzea řadu věcí ze svých domácností nebo pozůstalostí. Dodnes se najdou lidé, kteří čas od času do muzea nějaký zajímavý předmět donesou. Národopisné muzeum Plzeňska se momentálně z hlediska počtu inventárních čísel řadí mezi největší etnografické sbírky v Čechách.
Co všechno obnáší práce kurátora sbírek? Jaké pocity kurátor mezi historickými předměty zažívá? A jak se v Národopisném muzeum Plzeňska připravovali na letošní vynášení „smrtky“? I na to se Michaela Vondráčková zeptala vedoucího a kurátora sbírek Michala Chmelenského. Poslechněte si celý rozhovor!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
