Alena Zemančíková: Gymnázium Aš už zase chtějí zrušit

8. červenec 2013
Publicistika
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02914823.jpeg

Rušení škol znamená pro města velkou ztrátu. Proč? Tím se zabývá Alena Zemančíková v dnešním fejetonu věnovaném gymnáziu v Aši.

Přišel mi mail z Aše, že už se na kraji zase uvažuje o zrušení zdejšího gymnázia a střední odborné školy. Cituji z něj:

"Pohleďme na takovou zprávu v širších souvislostech! Víme, v jakém stavu se nachází tento zapomenutý kout republiky. I nedopusťme proto další krok k jeho postupné vyprahlosti, pozvolnému zpustnutí, ba zničení - vzdělanostnímu, kulturnímu, hmotnému, prostě všeobecně lidskému! Zmizí poslední střední škola, začnou odcházet lidé, úpadek se bude prohlubovat, zbude jen suchá poušť." Konec citace.

Ašský výběžek je zvláštní kus země, a podobně jako v dalších výběžcích, jimiž je členěn obrys našeho státu, je to území sociálně i ekonomicky velmi komplikované. Ašsko bylo navíc proti takovému Šluknovsku, Frýdlantsku nebo Broumovsku zatížené tím, že sousedilo s tou údajně nepřátelskou Německou spolkovou republikou, na druhou stranu po převratu mělo do jisté míry a doby výhodu bohatého souseda, kde bylo možno si vydělat na vlastní podnikání nebo bydlení. Německé firmy se sídlem nedaleko hranic obsadily v Aši prázdné tovární objekty svými výrobními linkami, čímž sice nepřispěly do českého státního rozpočtu daněmi, jež platí ve svém německém sídle, ale poněkud pomohly řešit nezaměstnanost.

Nejcennějším statkem Aše a okolí je příroda Smrčin se spoustou čisté vody a lesem a jistý sportovní a alternativní duch, který mám možnost každoročně poznávat na přehlídkách amatérského divadla. Protože se v divadelním prostředí i v Ašském výběžku pohybuji už dlouho, jsem svědkem toho, jak někdejší žáci se stali studenty a pak magistry, vrátili se do Aše a pracují tu dál na tom, aby tu byla radost žít ( když to často není žádná velká krása). Annu Trčkovou - Pokornou a Pavlu Buškovou můžu jmenovat za všechny a v jejich souborech znám alespoň od vidění několik studentů, kteří jsou bystří, společensky zainteresovaní, kreativní, sebevědomí, a mohli by se, pokud v Aši zůstanou, respektive pokud se tam po skončení studia na univerzitách vrátí, stát onou proslavenou solí této země ( a to není taková fráze, jak by se zdálo, německy se Ašsku říká Aschländchen). Ašský výběžek by potřeboval specielní podporu z veřejných prostředků, lidé by měli být motivováni k tomu, aby tu trvale žili, třeba finančně dostupnějším bydlením než ve vnitrozemí a velkých městech, zajímavou vzdělávací nabídkou včetně uměleckého školství, aktivní kulturní politikou. Jestliže se zavře v Aši gymnázium, zůstanou i v Základní umělecké škole jen mladší děti a tvůrčí výkony se přestěhují jinam nebo zaniknou. Přitom s nimi ašší studenti objíždějí celostátní přehlídky a vzbuzují mimo jiné i zájem o region, kde - věřte mi - většina obyvatel České republiky nikdy nebyla. A až se, jak je v plánu, krásná opuštěná továrna v údolí a přemění v kulturní zařízení, nebude v Aši publikum, které by tam chodilo.

Když se stal krajským náměstkem hejtmana pro školství komunista Václav Sloup, zvedlo to vlnu protestů ještě dříve, než se vůbec dostal k nějaké práci. Teď je ta pravá chvíle zjistit, jak to politik, který problematiku pohraničního regionu Chebsko-ašského dobře zná, se západním pohraničím skutečně myslí. Jestli vezme stejně vážně jeho obranu proti kulturnímu a sociálnímu propadu, jako bral vážně politické školení mužstva pohraniční stráže. Dosavadní školská politika pouhé finanční efektivity už překročila své meze, její další uplatňování nevede k úsporám, ale naopak ke ztrátám. Zavře-li se v Aši gymnázium ( a s ním aktivity, jež jsou na něm závislé), může se za pár let ten zvláštní apendix klidně amputovat, bude to tam stejně beznadějné jako v nejhlubším komunismu za železnou oponou. Izraelská společnost, která si u Aše chtěla vybudovat továrnu a kolem ní jakési vlastní městečko, asi do Aše nepřijde, ale klidně může přijít ruský oligarcha a vybudovat si tu svoji malou říši. Ten si své gymnázium jistě "ufinancuje" z vlastních prostředků. Jenom nevím, jestli se nám ta úspora ve výsledku vyplatí.

Spustit audio