Alena Zemančíková: Reforma regionálního školství

28. květen 2012
Publicistika

Situace v českém školství je stále napjatá. Není divu, že se těší neustálé pozornosti komentátorů. Nový ministr školství Petr Fiala pozastavil reformu financování regionálních škol podle naplněnosti tříd, kterou navrhoval jeho předchůdce v úřadu Josef Dobeš. Nově by školy mohly dostávat jednotný příspěvek na každého žáka plus paušál. Původní plán reformy kritizovala opozice, obce i mnozí experti. Reforma byla především klasickou ukázkou přezíravé vládní politiky, domnívá se autorka dnešního fejetonu Alena Zemančíková.

Hlavním heslem dne je slovo škrty, jeho o trochu mírnější verze zní úspory. To je jedno hledisko, diktované ekonomicky, které má ve vládě zastávat ministr financí - ostatní ministertva, zastupující jednotlivé rezorty vlády, v posledních letech jakoby nějakým podivným kouzlem přijala nadvládu tohoto jediného hlediska, ze svého vládního kolegy stvořila nejvyššího pána nad osudy země a o své obory se vlastně přestala starat. Politika ovšem není jen to, jak vyjdeme s penězi, má se starat o komplexní rozvoj společnosti a jednotlivé potřeby a tendence vyvažovat. Což bývalý ministr školství nedělal ani trochu.

Bankovky a kalkulačka

Zrušením školy v obci sice možná odpadnou náklady na její celoroční provoz, avšak společnost jako celek bude zatížena velkými náklady spojenými s tímto údajně úsporným opatřením. Některé se dají i finančně vyčíslit, například zmařené dosavadní investice do stávající školní budovy, odstupné propuštěným učitelům a tak dál. Jiné náklady jsou složitější, například úpadek obce, z níž se vytratí centrum řádu, vzdělanosti i dětských aktivit. Pro její děti velká ztráta času při dojíždění a hledání zájmových aktivit v místě školy, tedy postupná přeměna obce na pouhou noclehárnu obyvatel, jejichž aktivní život se odehrává jinde. Časem úbytek obyvatel, protože při dnešních i očekávatelných cenách benzínu kdo se bude stěhovat někam, kde není škola? (a už ani pošta ani obchod a dávno ne fara nebo lékař). Rozpad místní komunity, kterou společné školní roky dokážou držet pohromadě a bránit - vždyť těžko nám bude něco namlouvat člověk, kterého známe od šesti let! Přirozený dohled a zájem o veřejné prostory, při němž měl vždy učitel nezpochybnitelnou autoritu i vliv. Ve výsledku tedy co ušetří ministretvo školství na jedné škole, to zaplatí stát na sociálních dávkách, technických službách, veřejné dopravě plus celkovém úpadku venkova, vandalství, policejním dozoru a tak dál, nechci strašit a malovat věc v odpudivých barvách, ale dovedeme si to představit. A to ještě nemluvím o potížích, které to způsobí rodinám s dětmi, o zvýšení jejich nákladů a organizační zátěže, o pocitech stresu a nedostatku času, v němž vyrůstají dojíždějící děti dřív, než je to pro jejich vývoj vhodné.

Země vzkvétá tehdy, když se v ní lidem dobře daří všude. Jistěže máme různé požadavky na kvalitu života, některé věci by však měly být přece jen společné. Přirozené generační rozvrstvení obyvatel venkova a pestrý mezigenerační život je jedním z důležitých předpokladů k dobrému a bohatému životu celé země. Menší obce obydlené seniory, kteří už nikam nechodí, milionáři, kteří si všechno můžou koupit a dovézt svými mnoha auty a asociály, jimž je všechno jedno, přičemž jedni, druzí i třetí se o sebe navzájem nestarají, jsou nepřirozeným výsledkem nejrůznějších úspor a škrtů.

A ještě jedna věc je na rozhodnutí ministra školství Fialy slibná: je to člověk, který jako univerzitní učitel problematice rozumí, vzdělání a výchova je jeho životní volba a povolání a zatím se zdá, že pracuje v její prospěch. Investice do vzdělání jsou totiž nejen finanční, o nichž se poslední dobou mluví až nepříjemně mnoho, ale i morální, o nichž se bohužel nemluví skoro vůbec. Mezi ně patří veřejné formulování toho, co všechno škola pro obec znamená.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.