Anda, dvanda, trinda… znáte dětská rozpočítávadla z Plzeňska?

4. březen 2023

Dětská říkadla a rozpočítávadla jsou roztomilým dokladem lidové - dětské tvořivosti. Každý z nás si určitě nějaké pamatuje ze svého dětství. Jak se v minulosti rozpočítávaly děti na Plzeňsku? V roce 1935 pěknou kolekci dětských rozpočítávadel shromáždil, utřídil a ve sborníku Plzeňsko publikoval novinář a učitel Frank Wenig.

Je zajímavé, že mnohá dětská rozpočítávadla obsahují satirickou pointu nebo alespoň posměšek – i v dětských říkadlech se tak objevuje tón příbuzný škádlivému v lidových písních. A také existují různé varianty a obměny rozpočítávadel, která nikdy nebyla mrtvým útvarem – naopak dětská tvořivost vždy dávala vzniknout novým a novým variantám a zapojovala nové motivy.

Dětská říkadla s tzv. epickým jádrem Frank Wenig utřídil podle toho, kdo v nich vystupuje. První oddíl tvoří rozpočítávadla, kde jsou v hlavní roli lidé. Např. „Jedna matka zlá troje děti má, jedny chodí do školy, druhý šije bačkory, třetí sedí na kamínkách, má housličky na ramínkách, hrá, hrá, hrá, vodu nabírá“ (zapsáno v Černicích). Nebo „Šel chlapeček na dvoreček postavil tam práporeček. Na praporku slovo: Kdy zas bude škola?“ Odpoví-li se například „ve středu“, rozpočítává se pak dál: „neděle, pondělí, úterý, středa – VEN!"

Rozpočítávadla se zvířátky

Další oddíl tvoří dětská rozpočítávadla , ve kterých se objevují v hlavní roli zvířátka. Např. „Leze had z díry, nese s sebou kníry, bába se ho lekla, na kolena klekla. Jen se bábo nelekej, na kolena neklekej!“ Nebo: „Běžela liška po ledu, ztratila klíč od medu. Kdo ho má, ať ho dá, ať ho liška nehledá.“ Anebo: „Byla ryba u potoka, měla v hubě klíč, než tam přišla panímáma, byla ryba pryč!“

Velmi častým motivem v rozpočítávadlech je motiv „en ten“ nebo „enyky“ – např. „En ten táje, stavěli jsme máje, u svatého Františka stála jedna jeptiška. Jeptiško, jak se máš? Přijde na tě Mikuláš, svalí na tě kámen, sekula, sekula, ámen.“ (zapsáno na Doubravce) Nebo „Enyky, benyky, maštěný knedlíky, sekyrou do hlavy, bum.“(zapsáno v Černicích).

Dětská tajná řeč

Oblíbené v rozpočítadlech bývaly  číselné řady – objevovaly se v mnoha rozmanitých formách a variantách. Např.: „1, 2 – Honza jde, 3, 4 – z hospody, 5, 6 – nemá čest, 7, 8 – nemá rozum, 9, 10 – bude viset, 11, 12 – jako paňác.“ Zvláštní skupinou jsou pak rozpočítadla, ve kterých děti používaly svoji vymyšlenou, tajnou řeč. Např. „Jengo, dvongo, tryngo, čtyrgo, págo, lágo. Ičman, čičman, ťalala.“ Nebo „Anda, dvanda, trinda, čtvrnda, pádě, ládě, souka, bouka, do klobouka, čtyři voči – ven!"

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.