Angelo Goldstein hájil židovské zájmy

Prvorepublikové Československo bylo nejen vlastí Čechů a Slováků, ale též Němců, Poláků, Maďarů, Ukrajinců a rovněž Židů. Židovské společenství přitom nebylo jednolité. Jidiš hovořící židé na Podkarpatské Rusi, kteří striktně zachovávali náboženskou tradici, byli na první pohled jiní než například převážně sekularizovaní pražští židé mluvící česky nebo německy. A židovské společenství nerozděloval jen vztah k náboženské tradici.

Oproti většinovému proudu židů-asimilantů stáli především na Slovensku a severní Moravě stoupenci židovského národního hnutí sionismu. Angelo Goldstein, od jehož narození uplyne pozítří 130 let, tak v Čechách spíše neobvykle spojoval kulturní a jazykovou asimilaci s židovským národnostním cítěním. Narodil se 29. července 1889 v jihočeském Milevsku jako jedno ze sedmi dětí v rodině rabína a již za studií na pražské právnické fakultě se zapojil do činnosti sionistického spolku Bar Kochba.

Politicky aktivní pak zůstal i po vzniku samostatného státu. V Praze si založil úspěšnou advokátní praxi, ale současně působil v sionisticky zaměřené Národní radě židovské. Podle prvorepublikových zákonů byli židé považováni nejen za menšinu jazykovou, ale i národnostní, což umožňovalo založit politickou stranu. Právě za ni – Židovskou stranu – Angelo Goldstein roku 1931 zasedl v Národním shromáždění. Osvědčil se zde jako přesvědčený demokrat a humanista, politický vůdce židovského obyvatelstva v Československu, který na parlamentní půdě účinně propagoval sionistické myšlenky a hájil práva židovské menšiny.

V roce 1937 byl spoluautorem zákona, který upravoval volební právo v domácích židovských náboženských obcích. Ve své poslanecké funkci se zasazoval za finanční podporu židovským školám na Slovensku a Podkarpatské Rusi, opakovaně reagoval na antisemitské incidenty. V letech 1931–1935 byl rovněž členem Všeobecné sionistické rady, nejvyššího orgánu mezinárodního sionistického hnutí, aktivně se zapojoval do činnosti pražských židovských institucí.

Po nástupu nacismu v Německu Angelo Goldstein vystupoval na podporu politických práv židovských utečenců do Československa, později na vládní úrovní usiloval o řešení národnostních dopadů mnichovské dohody. Vědom si osobního ohrožení emigroval počátkem roku 1939 i s rodinou do britské mandátní Palestiny a do Prahy se vrátil až na podzim 1946 na pozvání prezidenta Beneše. Mělo dojít ještě k další schůzce, ale ta se již neuskutečnila.

Dr. Goldstein 19. května 1947 v Tel Avivu zemřel, a tak můžeme jen rozvažovat, zda se chtěl podílet na politickém životě v obnoveném Československu, nebo svůj život natrvalo spojit s budováním samostatného židovského státu.

Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.