Angínovník si podle bylinkářky Štěpánky Janoutové poradí se začínající bakteriální infekcí v krku

Belamcanda chinensis - angínovník čínský (Iris domestica)
Audio svět na jednom místě Audio svět na jednom místě Belamcanda chinensis - angínovník čínský (Iris domestica)

Rostlina pocházející z jihovýchodní Asie se u nás pěstuje jako okrasná, kvůli svým oranžovým květům podobným liliím. Pěstitelé ji často využívají i k zastavení bolestí v krku.

Angínovníku se přezdívá leopardka, protože květy mají skvrny připomínající kresbu leopardí srsti. Latinský název je Belamcanda chinensis. „Bez květu vypadá na první pohled jako kosatec, dá se s ním snadno zaměnit,“ popisuje angínovník bylinkářka a pěstitelka bylin Štěpánka Janoutová, „po odkvětu tvoří obrovské semeníky plné černých semen, která dobře klíčí, ale až po delší době.“

Při zánětu v krku se žvýká kousek listu

Jak název napovídá, angínovník zabírá u bolestí v krku především bakteriálního původu. „Šťáva z angínovníku krk dezinfikuje. K tomu slouží čerstvé listy. Přibližně 2 cm listu ustřihneme, žvýkáme maximálně půl minuty a polykáme pouze šťávu. Zbytek listu vyplivneme, protože by mohl podráždit žaludek,“ vysvětluje způsob užívání Štěpánka Janoutová, která radí toto zopakovat ještě asi 4krát během dne. Infekci v začátku prý tak spolehlivě zažehnáte. Tinktura z angínovníku upravuje hormonální nerovnováhu.

Pozor na alergickou reakci

Angínovníkovou tinkturu je také možné použít zředěnou jako kloktadlo, čímž se vyhneme možným nežádoucím účinkům v podobě přechodného znecitlivění jazyka, ústní dutiny a krku. U některých jedinců může dojít i k razantnější alergické reakci, proto s angínovníkem jen velmi opatrně. V nadměrných dávkách je toxický.

Pěstování angínovníku

Angínovník je možné pěstovat celoročně venku na zahrádce, na zimu zatahuje a je dobré ho přikrýt chvojím nebo netkanou textilií. „Není stoprocentně jisté, že nám přezimuje, ale může se to povést,“ říká pěstitelka bylin, „ale vzhledem k tomu, že krky nejvíc bolí na podzim a v zimě a listy potřebujeme čerstvé, doporučuji ho spíš jako přenosnou rostlinu.“

Na zimu angínovník dáme na světlé místo do chodby nebo pokoje s teplotou 10 až 15 °C a omezíme zálivku. Na jaře přesadíme do větší nádoby, čímž mu zajistíme prostor a nové živiny. Pokud přihnojujeme, volíme pouze hnojiva na bylinky nebo zeleninu, ve kterých nejsou těžké kovy ani jiné škodlivé látky.