Anglický kokršpaněl je přítulný pes. Chovatel musí dbát hlavně na údržbu dlouhé srsti

5. říjen 2019

Kokršpaněl je původem anglické lovecké plemeno psa. Myslivcům například pomáhal vyslídit zvěř. K tomuto účelu se ostatně využívá dodnes. Protože je to ale zároveň velmi hezký a přítulný pes, je oblíbený i jako domácí mazlíček.

Manželé Škarkovi z Rančířova u Jihlavy chovají kokršpaněly už čtyřicet pět let. „Byl to dost velký problém před rokem 1990, kdy se sem nic nemohlo dostat z venku,“ vzpomíná Ladislav Škarek. Psa z Anglie si proto dovezli až po sametové revoluci. Zpočátku zaznamenali nedůvěru, a bylo třeba několika návštěv významné výstavy, než se dostali k chovatelské stanici, ve které uspěli. Od té doby vychovávají šampiony.

Kokršpaněl je sice původem lovecké plemeno, a Škarkovi chovají zvířata i pro tyto účely, ale hlavně se zaměřují na exteriér, tedy na vzhled psů. „Musí mít postavu, parametry, zaúhlení, musí se předvádět,“ vysvětluje chovatel. V současné době je ve stanici asi dvacet pět psů, a jsou mezi nimi i interšampioni s mnoha mezinárodními oceněními. „Kdo si chce pořídit kokršpaněla, nemusí s ním chodit na výstavy, nemusí s ním pracovat lovecky. Jediné, co musí, je česat ho,“ říká Zdeňka Škarková. Kokršpaněl je totiž typický svou krásně dlouhou zvlněnou srstí.

Kokršpaněl je původem anglické lovecké plemeno psa

Dalo by se říct, že u Škarků se psi mají jako v ráji. V kotcích mají vše, co potřebují, někde jsou dokonce vidět i květiny. V areálu je k dispozici vlastní úpravna, výběhy, a štěňata mají hřiště, které by jim mohly závidět i děti. „Do toho hřiště se dávají štěňátka od šesti do osmi týdnů,“ říká Ladislav Škarek, velký milovník zvířat, který nějaký čas pracoval i v jihlavské zoologické zahradě a ve výběhu na rozlehlé zahradě chová dokonce i klokany.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.