Antibiotika: Mocná zbraň na předpis, která viry rozhodně nezabije. Ví to váš lékař?
Antibiotika jsou považována za klíčový objev 20. století, který přinesl patrně největší převrat v moderní medicíně. Po celém světě zachraňují životy milionů lidí, svou roli hrají při samotné léčbě nemocí, stejně tak i při náročných operacích, které jsou bez antibiotik těžko představitelné. Co všechno o těchto lécích v dnešní době víme?
Stále větším problémem pro lékaře na celém světě je antibiotická rezistence. Lidstvo si z bakterií původně vnímavých vůči antibiotikům „vyšlechtilo“ takové, které jsou vůči působení antibiotik odolné. U mnoha nemocí se tak bohužel omezuje počet antibiotik, která mohou lékaři nasadit.
Zatímco rezistence bakterií vůči antibiotikům se stále rozšiřuje, podařilo se v posledních letech farmaceutickým firmám vyvinout pouze několik nových typů antibiotik. Do budoucna proto lékaři antibiotickou rezistenci považují za jednu z hlavních hrozeb pro veřejné zdraví, která je srovnatelná s rizikem vzniku pandemií. Jednou z cest, jak zabránit vzniku rezistence, je omezit nevhodné používání antibiotik.
Zabíjejí jenom bakterie
Antibiotika mohou pomoci léčit jenom nemoc způsobenou bakteriemi, užívat je při virových onemocněních tedy nemá smysl. Ačkoli se to zdá být banální pravda, kterou se učí už středoškoláci, bohužel ve skutečném životě se tím neřídí nejenom mnoho laiků, ale dokonce i řada lékařů.
Světová zdravotnická organizace v rámci akce nazvané „Evropský antibiotický den“ upozornila, že podle dostupných studií až v polovině případů jsou antibiotika používána v nesprávných případech. Typickým příkladem jsou běžná dýchací onemocnění, kterým se laicky říká nachlazení a která jsou způsobena rozmanitými typy virů, proti kterým antibiotika nepomohou.
Jen na lékařský předpis a podle pravidel
Antibiotika bychom měli užívat jen na lékařský předpis, protože laik mnohdy není schopen rozpoznat, zda jde skutečně o nemoc bakteriálního původu. A nemá ani znalosti toho, jak dlouho a v jakých dávkách antibiotikum používat tak, aby na jednu stranu co nejúčinněji léčilo, a na druhé straně mělo co nejmenší nežádoucí účinky. Infekce jsou různé, a proto se liší i jejich léčba. Rozhodně nevhodné jsou tedy pokusy o samoléčbu zbytky antibiotik z domácí lékárničky nebo přípravky získanými pokoutně třeba v internetovém obchodě.
V zájmu svého zdraví i v rámci prevence vzniku rezistence je důležité užívat antibiotika v lékařem stanovených dávkách a po stanovenou dobu. Svévolně si „vysadit“ antibiotika, jakmile se člověku subjektivně ulevilo, může znamenat to, že si člověk léčbu značně zkomplikuje.
Antibiotika v éře koronavirové
Světová zdravotnická organizace (WHO) se snaží apelovat na lékaře a pacienty, aby na pravidla správného užívání antibiotik nezapomínali ani v době pandemie koronaviru. Stále platí, že antibiotika neúčinkují proti virům, a výsledky lékařských studií ukazují, že jsou bohužel pacientům předepisována zbytečně. Podle WHO by antibiotika měla být podávána jenom u pacientům s covid-19 ve vážném stavu, u kterých jsou příznaky komplikující bakteriální infekce. Výzkumy ukazují, že bakteriální komplikace postihují jen 8 % pacientů hospitalizovaných s covid-19. Naopak 72% pacientů s covid-19 dostává antibiotika neodůvodněně nebo z preventivních důvodů.
Pozor na nežádoucí účinky
Čtěte také
Antibiotika podobně jako další léky mohou vyvolávat i nežádoucí účinky. Může jít o širokou škálu projevů od nevolnosti, průjmu a dalších zažívacích problémů až po alergické reakce. Před tím, než začnete antibiotika užívat, byste si proto měli pročíst příbalový leták. Pokud se u vás projeví neobvyklý nebo vážnější nežádoucí účinek, neváhejte ho ohlásit buď svému ošetřujícímu lékaři, nebo přímo Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.
Myslete na svůj mikrobiom!
Dobrým důvodem, proč neužívat antibiotika zbytečně a proč se řídit doporučením svého lékaře, je skutečnost, že v lidském těle je ohromné množství mikroorganismů, které se označují jako mikrobiom. Drtivá většina mikroorganismů, které žijí uvnitř nebo na povrchu lidského těla, nám neškodí. V mnoha případech jsou dokonce důležité pro naše trávení, imunitu a další aspekty našeho zdraví. Antibiotika tak kromě žádoucího zničení nebezpečných bakterií mohou bohužel zároveň škodit bakteriím, které nám jsou prospěšné. Proto bychom měli antibiotika užívat jen v případě, kdy nám je indikuje lékař.
Novější nutně neznamená lepší
Jedním z častých mýtů o antibiotikách je to, že čím jsou novější, tím jsou lepší. Ve skutečnosti řada antibiotik objevených před desítkami let je stále velmi efektivní a mohou mít menší nežádoucí účinky než nověji zavedená léčiva. U těch může být pro změnu výhodou to, že je lze nasadit v případech rezistence bakterií na starší antibiotika, byť třeba za cenu určitých nežádoucích účinků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
