Až budete na Šumavě, podívejte se na některé obnovené mokřady

27. červenec 2022

Ještě v nedávné minulosti – před nějakými čtyřiceti lety, docházelo na Šumavě k odvodňování. Od devadesátých let se však přístup k šumavské krajině změnil a dříve vykopané odvodňovací kanály a narovnané a zahloubené potoky správci národního parku Šumava pracně zasypávají a potoky vrací do původních koryt.

Revitalizace mokřadů a také potočních niv trvá na Šumavě už třicet let. Na začátku 90. let probíhal monitoring mokřadů. S touto činností začala geobotanička Iva Bufková, která následně stála u prvních revitalizací rašelinišť a je tím, kdo zpracoval aktuálně probíhající projekt Life for Mires – Život pro mokřady. Ambice projektu, který je ve své polovině, nejsou nijak malé – obnoví se přes 2000 ha nejrůznějších druhů mokřadů na celém území národního parku, už se podařilo navrátit 17 kilometrů potočišť do jejich původních koryt, sledují se a také se budou dlouhodobě sledovat výsledky tohoto snažení a zároveň se projekt představuje dalším vlastníkům lesů a luk v ČR. S výsledky revitalizací se ale můžou seznámit všichni přímo v terénu.

Návrat vody na Šumavu

„Na Prášilsku je to určitě Gerlova Huť, tam je velké odstavné parkoviště a hned vedle něj jsme pracovali v lesním prameništi. Takže od lesních cest je možné nahlédnout do těch pramenišť, je vidět, že se tam zadrželo velké množství vody – vlastně ten zrychlený odtok, který byl zapříčiněný odvodňovací soustavou, je teď zablokovaný, takže tam krásně pomaličku povrchově odtéká voda," zve na Šumavu Lukáš Linhart z realizačního týmu projektu Life for Mires.

Prakticky ty samé práce se prováděly na lučních prameništích například na Malém Boru nebo na Skelné. Právě na Skelné se nachází rozsáhlý pramenný svah, který byl odvodněný velmi hlubokými kanály, jež jsou ale dnes už zablokovány a zahrnuty tak, aby soustava pramenišť opět fungovala podobně, jako před jejich odvodněním. Na Prášilsku se bude ještě pracovat na lesním mokřadu na lokalitě Rovina nedaleko Hartmanic. Přitom to bude lokalita, na kterou se dohlédne přímo z tamní restaurace Chata Rovina.

„Na Modravsku je hodně zajímavá lokalita Rybárny, kde u Rybárenské chaty je spousta zahrnutých kanálů, ale zároveň obnovených potoků, protože z pramenišť, která jsou na levém břehu Roklanského potoka, jsme vyvedli nové, křivolaké potoky, které jsou krásně vidět z cesty. To samé budeme dělat pod Lovčí skálou na cestě z Filipovy Hutě na Ptačí nádrž a zároveň na Ptačí slati jsme už loni udělali revitalizaci," dodává Linhart.

Některá místa, na kterých revitalizace proběhla nebo třeba právě probíhá, jsou osazená informačními cedulemi, ze kterých se dozvíte základní informace o revitalizaci příslušné lokality. Tak se při svých toulkách nezapomeňte u nich zastavit, abyste se nejen dozvěděli něco nového, ale třeba i porovnali pohled na původní a současnou podobu obnoveného mokřadu.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.