Bambusový prut a žížala na háčku? Do módy se vrací retro rybaření

Jestli vás bude rybaření bavit, si můžete vyzkoušet i bez velkých počátečních investic. Obraťte se na majitele soukromých revírů. Tam nebudete potřebovat rybářský lístek, ani povolenku. „Na mnoha místech je možné si dokonce rybářské vybavení zapůjčit a vyzkoušet si to,“ doporučuje Ota Gutwirth.

Úřady, testy, papírování

Pokud byste se chtěli rybaření opravdu věnovat, tak to na klasických rybářských revírech bez povolenky a nepůjde. „Nejdříve je potřeba podat přihlášku v místní rybářské organizaci, absolvovat test a po úspěšném absolvování dostanete osvědčení, se kterým jdete na úřad pro rybářský lístek. S ním pak zpět na organizaci a už se může vypisovat povolenka. A máme úředničinu za sebou,“ říká Ota Gutwirth. Rybářské lístky mají platnost rok, tři roky, deset let a nově už existuje i doživotní lístek.

Existuje i krátkodobý rybářský lístek vydávaný bez absolvování zkoušek. Ten má platnost třicet dní. „Myslím si, že pokud někdo to s rybařením myslí vážně, tak o tom musí něco trochu vědět. Jakou rybu vytáhl, jakým způsobem se ryba chytá, udržovat nějaká pravidla. Zkoušek bych se opravdu nebál, není to nic náročného. A zvládají to i děti,“ uklidňuje Ota Gutwirth.

Pokud vyrazíte k vodě, měli byste s sebou mít takzvanou povinnou výbavu. „Tu bychom měli znát, je to i součást testu. Patří do ní vyprošťovač háčku, metr, abychom věděli jak velká ryba je. Pokud si ji chceme přivlastnit, musí mít ryba zákonnou míru. A pak podběrák. Ale ten už není povinný všude,“ vyjmenovává Ota Gutwirth a dodává: „Každý rybář vám řekne, že toho má pořád málo. Další výbava záleží na tom, jakému stylu rybaření se chcete věnovat. Někdo si vystačí s jedním prutem a někomu jich nestačí šedesát.“

Techniky rybolovu

Jsou čtyři základní typy, jak lovit ryby. Plavaná neboli „na lehko“, položená, které se také říká „na těžko“, přívlač a muškaření. „My jako děti jsme začínali s plavanou. A já si myslím, že to je vhodná technika i pro dospělého, pokud by s tím chtěl začít. Je to jednoduché, metoda je chytlavá, zajímavá, sledovat ten splávek, naučíte se na tom správně určovat hloubku, kdy ji máte velkou, kdy malou. Na to stačí jednoduchý prut, k tomu smekací naviják, vlasec, splávek, háčky olůvka a můžeme začít.“

Ani rybaření na těžko není složitý způsob a zvládne ho i začátečník. „To je poměrně pasivní technika, kdy prut máme ve vidličkách, nástraha leží na dně, máme tam čihátko a čekáme, kdy se ta ryba ozve. Přívlač už je trošku složitější, je to takový aktivní styl rybolovu, kdy se chodí podél vody. Nahazují se umělé nástrahy, ať to jsou třpytky, voblery, gumové nástrahy, je toho nepřeberné množství.“

Muškaření|foto:Fotobanka Profimedia

Ze čtyř základních technik je muškaření asi nejnáročnější. „Tam jde o to ovládnout šňůru, která se hází prutem. Ona má velkou váhu, ale je to právě to, co nám umožňuje dopravit umělou mušku na místo, kam chceme. Ale hodně se to zveličuje. Říká se, že muškařina je náročná a složitá co se týká nahazování, ale není to pravda. Dá se to zvládnout během jednoho odpoledne,“ uklidňuje Ota Gutwirth.

Cena nezaručí úlovek

Drahé vybavení vám nezaručí úspěch u vody. „Jde spíš o pohodu, kterou z náčiní cítím. Když mi sedne v ruce nějaký prut a může stát třeba osm set, a jsem s ním spokojený, tak paráda. Ale je pravda, že čím dražší výbava je, tak tím je technicky dokonalejší. Prut je tenčí, lehčí, líp sedí v ruce, ale rozhodně neplatí, že čím dražší výbava, tím lepší úlovek,“ říká Ota Gutwirth.

Obrovský vliv na ryby a jejich lov má počasí. „Mělo na ně vliv před padesáti lety a bude ho mít i za padesát let. Kolikrát se můžete snažit chytit sumce, víte, že tam jsou a ta ryba je apatická, můžete házet šest, osm hodin a nevytáhnete nic. Pak přijde bouřka, se změní tlak, a ryby jdou jedna za druhou. Ryba se řídí počasím a to je to, co by se vůbec nemělo podceňovat,“ radí Ota Gutwirth.

Urbanfishing a retro rybaření

Také rybolov podléhá trendům, jedním z nich je tzv. urban fishing, což je chytání přímo v centru města. „Nic pro mě, mám raději klid, čím dál od lidí, tím lépe. Ale už jsem viděl rybáře, kteří chytali přímo uprostřed města. Třeba tady v Pardubicích, měli tam postavený bivak, u mostu jim jezdila auta, za nimi cyklostezka.“

„Retro rybaření je za mě zajímavé a hezké, když se někteří rybáři vrací k těm starých retro cajkům. Používají staré pruty, staré navijáky. Je to takový návrat k přírodě, pro někoho i do dětství. Kdo se tomu věnuje a hledá to retro, používá i bambusové pruty a zajímavé je, že ty jsou poměrně dost drahé. Mnohem dražší, než dnešní moderní pruty,“ dodává Ota Gutwirth.

Jaká je naopak nejmodernější technika rybaření? A co pověsit na háček? Poslechněte si celý záznam Radioporadny s Otou Gutwirthem.