BáSnění Erika Gilka

Erik Gilk (*1973) vystudoval bohemistiku a historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (1991–1997). V roce 2000 nastoupil jako odborný asistent katedry bohemistiky Univerzity Palackého v Olomouci, kde vede semináře literární historie a teorie. V roce 2003 ukončil doktorské studium české literatury disertační prací Próza Karla Poláčka a fenomén maloměsta v novočeské literatuře. Zaměřuje se na současnou českou prózu a mezi válkami působící okruh autorů kolem Lidových novin, zejména na Karla Poláčka a Františka Langra, podílel se na sbornících ze sympozií v Rychnově nad Kněžnou: Lidové noviny a Karel Poláček (1998), Pátečníci a Karel Poláček (2001), Karel Poláček a podoby humoru v české literatuře 19. a 20. století (2004) a Karel Poláček a obraz první světové války v české literatuře (2007).

Předmětem jeho doktorandského studia byla tematizace maloměsta v české próze 19. a 20. století. Edičně připravil poslední svazek Spisů Karla Poláčka Úvahy, korespondence, deník z roku 1943 (Nakladatelství Franze Kafky, Praha 2001). Je spoluautorem DVD-ROM Panorama české literatury (s Lubomírem Machalou a kol., Univerzita Palackého, Olomouc 2008) a autorem souboru studií Poetiky a kontexty prózy Karla Poláčka (Albert, Boskovice, ve spolupráci s Městským úřadem v Rychnově nad Kněžnou 2005). Autorsky je zastoupen v kolektivních pracích Czech literature at the Turn of the Millenium – Neue tschechische Literatur an der Jahrtausendwende (ed. Radim Kopáč; Praha 2003) a V souřadnicích volnosti. Česká literatura devadesátých let dvacátého století v interpretacích (eds. Petr Hruška, Lubomír Machala, Libor Vodička, Jiří Zizler; Praha 2008). V roce 2010 dokončil habilitační práci věnovanou Ladislavu Fuksovi. Monografie Vítěz i poražený. Prozaik Ladislav Fuks vyšla v nakladatelství Host (2013).