Běh se žlutou stužkou podporuje zaměstnávání vězňů

Jde o to si na trati vzpomenout, jak obtížnou cestu mají ti, co jsou propuštěni z vězení. Bojují se stigmatizací, protože druhý trest pro ně začíná, když vyjdou z vězení a nikdo jim nedá práci.

Situaci bývalých vězňů dobře zná plukovnice Gabriela Slováková, ředitelka ženské centrální věznice ve Světlé nad Sázavou. Právě ona v Česku iniciovala projekt Běh se žlutou stužkou. Podle její zkušenosti se málokdo zamýšlí nad tím, co bude s lidmi, kteří opustí bránu věznice, nemají kde bydlet, nemají práci ani rodinné zázemí. Takovíto lidé se znovu uchýlí do kriminálního prostředí, které znají.

„Myšlenku Běhu se žlutou stužkou jsme přivezli ze Singapuru, kde běhají tisíce lidí, rodiny odsouzených, oběti trestných činů, různé firmy, bývalí vězni za to téma, aby se ukázalo lidem venku, že když se někdo snaží a chce zažít znovu, měl by tu šanci dostat.“

Tento rok probíhá v Česku druhý ročník této akce a to v rámci běžecké ligy Ranček. Podporuje ji Vězeňská služba, nezisková organizace Rubicom Centrum a zaměstnavatelé, kteří jsou ochotni zaměstnávat lidi s trestní minulostí.

„Snažíme se vězně vyvážet do Prahy do ulic, běhat s nimi různé závody od štafetových týmů pětikilometrových až po celý maraton, který vězni uběhli minulý měsíc. A ukazujeme, že jsou to obyčejní lidé a že ti, co chtějí, by tu šanci měli dostat a měli by dostat minimálně práci, aby nemuseli znovu žít na ulici a páchat trestnou činnost.“

Vězni mají chuť běhat, i když ze začátku byl jejich zájem velmi vlažný, protože si neuměli představit, do čeho jdou. A průkopníci běhání ve vězení byli zpočátku terčem posměchu od spoluvězňů.

„Tento druhý ročník nám ukázal, že běh začíná být populární nejen mezi vězni, ale i mezi zaměstnanci. U nás už třeba vznikl běžecký kroužek, který má několik desítek účastnit a ty nejlepší z nich – a nemyslím teď ty s nejlepším časem, ale s nejlepšími výsledky v práci a ty, co se opravdu snaží a jsou motivované začít znovu – tak ty potom bereme na závody ven.“

Pokud se člověk chce postavit na start běžeckého závodu, měl by trénovat. Bez pomoci vězeňských strážců by to vůbec nešlo.

„V mužských věznicích běželi pánové i maraton, tam to bylo hodně složité. Vždycky je to obrovská podpora mých kolegů, kteří jsou ochotni běhat s vězni, trénovat je, často běhají opravdu několika set metrový okruh přímo ve věznici a až po nějaké době se dostanou ven někam do lesa. Ale i moji kolegové ví a věří tomu, že aby naše práce dostala širší rozměr a smysl, tak je potřeba těm vězňům nějak pomáhat. Takže takhle nějak to probíhá.“

Akce Běh se žlutou stužkou si získává pozornost veřejnosti, ale hlavně si jí všímají i vedoucí věznic. Vloni se do projektu zapojily tři české věznice. Tento rok už jich je 20 z celkového počtu 35.

„Akce pomaličku narůstá, je to organizačně velmi náročné, umíte si představit, co to znamená pouštět vězně ven běhat ulicemi bez dozoru, bez dohledu, ale jestliže chceme utíkat předsudkům a ukázat, že ty lidi jednou z těch věznic stejně musíme pustit a je lepší je pustit připravené s nachystaným zaměstnáním, než nepřipravené na ulici, tak potom musíme takovéto aktivity dělat, abychom na sebe trochu upozornili.“

14. června se můžete i vy.