Bez hořčíku se lidské tělo neobejde. Řada Čechů na doporučené hodnoty nedosáhne

29. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Luštěniny jsou velmi zdravé potraviny. A dá se s nimi v kuchyni doslova kouzlit

Hořčík patří mezi prvky, které pro chod organismu nezbytně potřebujeme. Velké množství ho přitom máme v kostech. Posluchačku zajímá, jestli užívání potravinových doplňků s hořčíkem může bránit vzniku zlomenin v důsledku osteoporózy. Vědci se touto problematikou už intenzivně zabývají.

Hořčík neboli magnezium je prvek, který je pro fungování organismu důležitý v mnoha ohledech. V lidském těle ho celkově najdeme zhruba mezi 20 až 30 gramy, přičemž přibližně polovina je uložena v kostech a téměř polovina uvnitř buněk jednotlivých tkání.

MUDr. Miroslav Šuta

Hořčík je velmi důležitý pro stabilitu buněčných membrán a podílí se také na funkci několika stovek enzymů. Díky tomu hraje nezastupitelnou roli v procesech, kterými organismus získává energii pro svoje fungování. Ale hořčík má také vliv na fungování srdce a cév nebo na vznik tzv. nukleových kyselin, což jsou základní stavební kameny pro tvorbu dědičné informace v buňkách.

Ve kterých potravinách ho najdeme nejvíce?

Výzkumy prováděné Státním zdravotním ústavem ukazují, že významným zdrojem pro příjem hořčíku jsou v našich podmínkách nápoje, pečivo, zelenina a ovoce.

Nicméně nejvyšší koncentrace hořčíku nacházíme v potravinách, které se u nás obvykle konzumují podstatně méně. Jedná se například o různé druhy koření, kakao, sóju a výrobky z ní, fazole, hrách, čočku, špenát, arašídy, vlašské ořechy, mandle, kešu atd.

Kolik hořčíku potřebujeme?

V současné době platí doporučení vydané v roce 2015 panelem expertů na výživu při Evropském úřadu pro bezpečnost potravin EFSA. Za tzv. adekvátní příjem odborníci doporučili 350 miligramu hořčíku za den pro průměrného dospělého muže a 300 mg/den pro dospělou ženu. Hodnocení stravovacích návyků, která po léta provádí Státní zdravotní ústav, bohužel ukazují, že podstatná část lidí v České republice má nižší příjem hořčíku než doporučené dávky. Zejména se to týká osob starších 60 let.

Nedostatek hořčíku a jeho příčiny

Pokud má člověk příjem hořčíku jen o něco nižší, než činí doporučená hodnota, nemusí se to nikterak nápadně projevovat. Pokud je nedostatek výraznější, mohou se objevit nespecifické zdravotní problémy jako dlouhodobá únava a slabost, nechutenství, nevolnost nebo zvracení. V případě značného nedostatku hořčíku může nastat brnění nebo naopak necitlivost v určitých okrscích kůže, dochází k svalovým křečím, k poruchám srdečního rytmu a změnám na EKG.

Příčinou výrazného nedostatku hořčíku může být dlouhodobé pití většího množství alkoholu, které bývá spojeno se špatnou stravou s nízkým obsahem hořčíku, s poruchami trávení vedoucími k jeho zhoršenému vstřebávání i k jeho vyššímu vyplavování z organismu močí.

Výrazný deficit hořčíku se může projevit u nemocných s chronickým onemocněním zažívacího ústrojí, jako jsou Crohnova choroba nebo celiakie. Případně u pacientů, kterým byla chirurgicky odstraněna podstatná část tenkého strava zvaná ileum, například pro nádor. Ale nedostatek se může projevit i u lidí trpících neodhalenou či nekompenzovanou cukrovkou. Ta vede ledviny k tvorbě většího množství moči ve snaze odstranit z krve příliš vysokou hladinu glukózy. Společně s krevním cukrem ale nadměrné množství moči odvádí z těla i větší množství minerálů, včetně hořčíku.

Můžeme se hořčíkem předávkovat?

Nadbytek hořčíku v těle sice nebývá tak častý jako jeho nedostatek, ale i on se může projevovat vážnými zdravotními problémy. Příznakem předávkování může být nevolnost, zvracení či průjem, poklesy nálady, deprese, snížený krevní tlak, poruchy srdečního rytmu až infarkt.

Příčinou problému může být vysoký přívod hořčíku do těla, a to například dlouhodobým užíváním potravinových doplňků. Zdrojem potíží ale mohou být také některá antacida, která užívají lidé s žaludečními problémy nebo pálením žáhy. Jedná se o preparáty, které způsobují neutralizaci kyseliny chlorovodíkové obsažené v žaludečních šťávách, a mnohé z nich jsou svým chemickým složením právě sloučeninami hořčíku.

Nadbytek hořčíku v těle ale může být i důsledkem problémů s jeho odstraňováním z organismu. Významnou roli při regulaci správné hladiny toho minerálu v těle totiž hrají ledviny, a proto nemocní postižení nedostatečnou funkcí ledvin musí omezit přívod hořčíku.

Čtěte také

Jelikož osteoporóza představuje závažný zdravotní problém hlavně pro mnoho seniorů, lékařský výzkum intenzivně zkoumá faktory, které k němu přispívají, i cesty, jak mu předcházet. Vyhodnocení dostupných studií ukazuje, že příjem hořčíku by mohl souviset s mírou mineralizace kostní tkáně. Například velká americká studie, která byla zveřejněna v roce 2014, sledovala více než 70 tisíc žen v menopauze a ukázala, že ženy s nižší mineralizací kyčle a dalších kostí vykazovaly nižší příjem hořčíku v potravě. Nicméně studie nenalezla rozdíl v riziku vzniku zlomeniny mezi skupinami žen s různým příjmem hořčíku.

V roce 2016 bylo zveřejněno vyhodnocení 24 tzv. observačních studií, které po dlouhou dobu sledovaly životní styl velkých skupin lidí a jeho dopad na zdraví. Výsledky hodnocení ale nenašly souvislost mezi vyšším příjmem hořčíku a rizikem zlomeniny krčku kyčelní kosti, ani celkovým rizikem vzniku zlomeniny. Existují také klinické studie, které testují, jestli se podaří podáváním doplňků stravy s obsahem hořčíku zvýšit mineralizaci kostí. Výsledky ale zatím nejsou jednoznačné. V současné době tedy není jasné, zda by vůbec podávání takových doplňků mohlo snížit riziko vzniku zlomeniny, a případně jaké množství hořčíku by bylo nutné užívat.

autoři: Miroslav Šuta , Vladimír Šťovíček | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio