Boží muka z Bolevce přežila výstavbu sídliště, dnes zdobí boleveckou náves

29. září 2021

Bolevecká náves v Plzni, historické jádro původní obce Bolevec, je dnes téměř poetickým ostrůvkem lidové architektury uprostřed města. Zdejší soubor dochovaných historických staveb byl v roce 1995 prohlášen za vesnickou památkovou zónu. K boleveckému památkovému fondu patří také soubor čtyř kamenných božích muk ze 17. století. Dříve stávaly v okolí vsi Bolevec, na boleveckou náves byly přenesené s výstavbou panelového sídliště a díky tomu je můžeme obdivovat dodnes.

Gryspekovská boží muzika - detail (Bolevecká náves, Plzeň)

Nejstarší jsou tzv. Gryspekovská boží muka s dochovaným vročením 1606. Původně stála na rozcestí k Malému Bolevci (na počátku ulice K prokopávce). Dnes je najdete poblíž staré bolevecké školy. Z roku 1966 pocházejí tzv. Šteklovská boží muka. Ta byla původně vezděná v ohradní zdi domu v Ledecká ulici, dnes stojí v prostoru mezi Boleveckou návsí a Plaskou ulicí, před evangelickým kostelem.

Z roku 1690 pochází boží muka tzv. Pechátovská. Na čelní straně soklu mají vytesaný nápis: „IAN PECHAT CATERINA PECHATTOWA 1690“. Na vrcholu je pozlacená kamenná soška Panny Marie s Ježíškem. Tahle boží muka původně stála při silnici k Ledcům a Záluží, v blízkosti Šídlovského lomu nad Šídlovským rybníkem. Dnes je najdete na bolevecké návsi, přímo naproti selskému dvoru U Matoušů. Nedaleko tohoto dvoru stojí mimochodem i pěkná informační tabule s popisem bolevecké návsi i všech dochovaných božích muk, která se na ní dnes nacházejí.

Nejmladší z božích muk stojících na bolevecké návsi jsou boží muka tzv. Kocherská z roku 1693. Renesanční pískovcová boží muka z konce 17. století, typická pro Bolevec – památný iónský sloup. Dříve stával na křižovatce hlavní silnice vedoucí do Třemošné a odbočky na Boleveckou náves. V roce 1985 v souvislosti s výstavbou panelového sídliště byla i tato boží muzika přenesená na boleveckou náves – konkrétně do její horní části, k rybníčku před hasičskou zbrojnicí.

Informační tabule na bolevecké návsi
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.