Budova Pivovarského muzea odráží historii Plzně jako takové

23. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Areál dnešního Pivovarského muzea

Podle pracovnice Pivovarského muzea Anny Peřinové Plzeňan, který ještě nenavštívil Pivovarské muzeum, jako by Plzeň ani nikdy neprošel. Muzeum sídlí ve Veleslavínově ulici a krom samotné expozice nabízí také pohled na to, jak tato část Plzně v minulosti vypadala.

Budova dnes slouží jako muzeum

„Je to jeden z nejautentičtějších a nejzajímavějších prostor v historickém jádru. Je to jeden z mála příkladů historických domů, který se v plzeňském jádru zachoval ve své pozdně středověké – novověké podobě a je zvláštní, že nám rohem vykukuje do ulice. To vždy značí, že je to něčím zajímavá stavba. Tady je to proto, že zde ulice končila. Kdybychom šli dál k Parkánu, tak tam by v době středověku a novověku byla už hradba a město by tam končilo,“ uvedl předseda spolku Zestínu Lukáš Houška. Dům má tedy vzhledem ke své netradiční poloze našikmo průjezd, neboli mázhaus.

„Zvenku to vypadá jako takový nenápadný objekt, ale uvnitř se nachází úplné poklady,“ řekla archivářka muzea Jana Domanická, která vzápětí po vstupu na dvorek muzea popsala jeden ze zdejších objektů: „Je to stará sladovna, budova se středověkým původem, kde se připravoval slad, který je nezbytný pro výrobu piva a sladovalo se tady ještě v roce 1867.“ Sladovna i celý areál se původně nacházely na samém okraji města Plzně při městských hradbách. Část těchto hradeb je zde dodnes dochovaná.

Sladovna postupem času sloužila jako sklad a přední dům byl využíván jako hospoda, jejímž nejznámějším nájemcem byl pravděpodobně František Tázler, někdejší mistr Evropy v řecko-římském zápase. Po jeho smrti se stal z objektu nájemní dům, který během války začal chátrat a byl určen dokonce k demolici. Naštěstí však bylo následně zjištěno, jak je budova z historického hlediska významná, a tak se ji podařilo zachovat až do dnešních dnů. V roce 1959 zde bylo nakonec otevřeno Pivovarské muzeum, jehož prohlídku je možné spojit také například s prohlídkovou trasou Plzeňského historického podzemí.

"Nejkrásnějším a nejcennějším objektem je Pivovarské muzeum samotné, protože má bohatou historii, což je zde vidět na každém kroku, a krásně zrcadlí dějiny plzeňského pivovarnictví, ale vlastně i dějiny samotného města,“ řekla pracovnice muzea Anna Peřinová. Na dvorku muzea můžeme obdivovat mimo jiné krásná dřevěná vrata. Jedná se však již pouze o repliku zhotovenou místními bednáři: „Kdysi se sem vodili turisté a říkalo se, že jsou to nejdražší vrata na světě, protože k nim bylo vázáno právovárečné právo a kolem roku 1900 vázalo poměrně velkou část k hodnotě pivovaru, tudíž měla vysokou hodnotu i přesto, že to byla rozpadlá dřevěná vrata a dům vzadu už spadl,“ vysvětlil Lukáš Houška.

Pokud budete mít možnost podívat se i za budovu sladovny, uvidíte podle Jany Domanické jeden z nejkrásnějších prostorů v Plzni : „Je to venkovní fasáda sladovny, která byla nalepena přímo k té městské hradbě a mezi ní a sladovnou je ulička, které se říká rejnka, kde si můžeme představit, jak to vypadalo ještě předtím, než se Plzeň stala takovým tím moderním průmyslovým velkoměstem a hradby zbořila.“

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio