Budova plzeňské radnice byla v době svého vzniku oproti okolním domům mrakodrap

2. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Plzeňská radnice

Plzeňská radnice, čp. 1, se nachází na náměstí Republiky, přímo naproti katedrále sv. Bartoloměje. Za svou dlouhou historii toho jistě „zažila“ mnoho, a to od svého vystavění v roce 1558 až po současnost.

„Všude kolem byly v té době jen úzké domy s trojúhelníkovým štítem a těžkými gotickými portály. A najednou mezi nimi vznikl tenhle mrakodrap. Skutečně v době, kdy radnice vznikla, byla o tři patra vyšší, než okolní stavby,“ popsal předseda spolku Zestínu Lukáš Houška. Budovu postavil italský stavitel Giovanni de Statia, který při stavbě vlastního domu hned vedle radnice nechtěl své mistrovské dílo zastínit: „Jeho dům je extrémně nenápadný. Je to ten vedlejší bílý císařský dům s kamennými opěráky (pozn. redakce: při pohledu z náměstí vlevo od radnice). Hned vedle radnice na boku se nachází takový malý nenápadný portál, je tam písmenko „O“ plzeňského infocentra, který si právě nechal stavitel vybudovat,“ sdělil Houška.

Budova plzeňské radnice na náměstí Republiky

Budova současné radnice nahrazuje původní gotickou stavbu, která se zřítila. Následně byly spojeny dva domy dohromady a vznikla tak radnice nová. „Je to krásná renesanční pětipodlažní budova, která má obdélníkový charakter. Nejzásadnější věc, která na radnici je, je její portál. Plzeňská radnice portál má i nemá, protože celé spodní patro, celé přízemí, je provedeno bosáží, a ta se přelévá do portálu naprosto nenápadně. To byl takový velký módní výstřelek té doby,“ řekl předseda spolku.

Budova radnice vrcholí cihelnými štíty, přičemž se dochovaly spisy týkající se zakoupení cihel od plzeňských cihlářů právě za účelem této stavby. Lukáš Houška uvedl, že se jedná o obrovská čísla v řádu statisíců cihel, které musely být na radnici umístěny. Další nápadnou součástí radnice jsou sgrafita. „Vidíme tam ty nejdůležitější osobnosti Plzně jako Václava II., který stál u založení města kolem roku 1295, vidíme Rudolfa II., který na jeden rok pobýval v Plzni a Plzeň se tak na jeden rok stala císařským hlavním městem, a plzeňský znak v té nejrozsáhlejší podobě, tak jak ho známe dnes. Zásadní jsou podle mě i nápisy Válka, Mír, Pravda, Spravedlnost,“ popsal Houška.

Za přibližně 500 let existence plzeňské radnice se za jejími zdmi stalo mnoho událostí, od těch méně významných, až po skutečně zásadní momenty. Co se kuriozit týče, jmenujme jednu z 19. století: „Když půjdete kolem radnice, tak v přízemí jsou krom portálu ještě čtyři velká okna a pod dvěma z nich jsou menší okýnka, která jdou prakticky až k chodníku. V jednom z těch okýnek byl kdysi vstup do známé plzeňské pivnice, kde se scházely ty nejhorší živly, domlouvaly se tam loupeže a děly se tam hrozné věci, a v tom přízemí nad vstupem do pivnice sídlili plzeňští četníci,“ uvedl Lukáš Houška. Zde bychom mohli užít známé rčení, že pod lampou bývá největší tma.

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová