Celý svět si právě připomíná Mezinárodní týden dárcovství krevní plazmy

Krevní plazma je tekutá část krve, je to přibližně 55 procent jejího objemu. Z 91 procent ji tvoří voda. Obsahuje více než 120 bílkovin, které podporují životně důležité funkce, jako je například ochrana proti infekcím nebo srážení krve při poranění. Krevní plazma je nenahraditelná při výrobě životně důležitých léčiv.

"Vyrábí se z ní například albumin, který se používá při léčbě popálenin, u pacientů po velkých operacích nebo u pacientů s pokročilým nádorovým onemocněním. Dále se z ní vyrábí faktory krevního srážení, které jsou určeny pro lidi s poruchou srážlivosti, kde i malé poranění může způsobit vnitřní krvácení, poškození orgánů nebo smrt. V neposlední řadě se z ní vyrábějí takzvané imunoglobuliny. Ty se podávají v případě, že pacientům správně nefunguje imunitní systém a nezabírají u nich běžná antibiotika. Také se používají při léčení nemocí vyvolaných autoimunitním procesem,“ popsala vedoucí lékařka pracoviště transfuzní služby Klatovské nemocnice, Jana Zítková.

Počet dárců krevní plazmy v evropských zemích v poslední době klesá. Také Klatovská nemocnice by nové dárce přivítala. „Na našem transfúzním pracovišti máme pravidelné dárce krevní plazmy, kteří chodí na odběr mnoho let. Většinou se ale jedná o dárce středního věku a starší. Chodí sice pravidelně, někteří jedenkrát měsíčně, jiní jednou za 14 dní, ale vzhledem k velké poptávce po lécích vyráběných z krevní plazmy lze říct, že dárců opravdu není dostatek. Určitě bychom uvítali nové zájemce o darování plazmy, zejména z řad nové populace. Jen pro představu, pro roční léčbu jednoho pacienta s poruchou krevního srážení je zapotřebí až 1200 odběrů krevní plazmy a u pacienta s primární poruchou imunity je jich minimálně potřeba až 130. Proto ta potřeba je veliká a roste,“ doplnila Jana Zítková.

Darovat plazmu může téměř každý zdravý dospělý člověk

Podmínky pro darování krevní plazmy jsou podle Jany Zítkové v podstatě stejné jako u darování krve. Dárcům musí být minimálně 18 let, musí vážit více než 50 kilogramů, nesmí trpět žádným závažným onemocněním, nesmí brát žádné léky a měli by mít dobré žíly, protože odběr plazmy probíhá přes separátor a během odběru se střídá fáze vlastního odběru a fáze návratu krvinek.

Paradoxně odběr krevní plazmy je oproti darování krve méně zatěžující. Proces, při kterém se plazma získává, se nazývá plazmaferéza. Při ní se odděluje tekutá plazma a dárci se vracejí jeho červené a bílé krvinky a krevní destičky. "Celkově sice odběr plazmy trvá hodinu, na rozdíl od odběru plné krve, který trvá průměrně sedm minut, přesto je šetrnější, protože tekutá složky, tedy voda, se doplní v řádu hodin. Odebrané bílkoviny se obnoví přibližně do několika dní. Proto je plazmu možné darovat pravidelně po 14 dnech. Kdežto odběr plné krve je omezen za dvanáct měsíců, u žen na maximálně čtyři odběry, a u mužů na maximálně pět odběrů krve,“ dodala lékařka Jana Zítková.