Černé jezero na Šumavě je největším a nejhlubším u nás. Inspirovalo řadu umělců i filmaře

1. květen 2023

Černé jezero je největší v České republice a zároveň i největší ledovcové jezero na Šumavě. Jeho celková rozloha činí 18,4 hektaru a dosahuje také největší hloubky ze všech šumavských jezer, 40,6 metru. Kromě toho jde o nejníže položené šumavské jezero ležící v nadmořské výšce 1008 metrů.

Název vodní plochy je odvozený od jeho podoby. „Není to původní název, jezeru se říkalo třeba Bystřické, Dešenické, Železnorudské nebo České. Pojmenování Černé ale nejvíc odpovídá jeho podobě. Jeho hladina je opravdu černá, a to nejen od okolních hlubokých lesů, ale také díky velké vrstvě usazenin, která je na jeho dně. Dosahuje mocnosti až deset metrů,“ vysvětluje manažerka Destinace Sušicko Veronika Kočí.

Zmíněné usazeniny na dně jezera jsou zároveň vynikajícím zdrojem informací o tom, jak se utvářelo přírodní prostředí za posledních 10 tisíc let, tedy od vzniku jezera do současnosti. Jsou tam usazena především pylová zrna, ale také živočišné zbytky, které jsou i častým předmětem vědeckého zkoumání.

Další zajímavostí jsou u Černého jezera dvě přilehlé stavby. Jedná se o dosud funkční přečerpávací hydroelektrárnu z roku 1929, která na tomto místě stála jako vůbec první v celém Československu.

Stejně jako v minulosti je i dnes Černé jezero zdrojem inspirace nejrůznějších umělců. „Kdysi to byl Jaroslav Vrchlický, Josef Heyduk, Antonín Dvořák, Eliška Krásnohorská nebo třeba Jan Neruda. V současnosti tady natáčel například Václav Chaloupek svoje Večerníčky. A jistě si vzpomenete na pohádku Anděl Páně, kde se Ivan Trojan klouzal po zamrzlém jezeře. Tak to bylo právě tady,“ říká Veronika Kočí.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.