České umění v Pasově
Díla dvou významných umělců, Josefa Váchala a Alfreda Kubina, vystavuje v současné době galerie moderních umění v německém Pasově. Na výstavu se jela podívat také Alena Zemančíková a nechala se jí inspirovat k následujícímu fejetonu.
Biskupské město Pasov leží na bavorské straně hranic hned pod Šumavou, k níž má asi stejně blízko, jako na české straně Klatovy - možná blíž. Cestou k hraničnímu přechodu Strážný se přejíždí Vltava, která v těch místech má velikost většího potoka - a jaké je pak překvapení, když v Pasově člověk rázem stane na soutoku dvou veletoků. V těch místech stojí galerie moderních umění.
Tato galerie pořádá od 90. let 20. století pravidelně výstavy českého výtvarného umění. Nebo přesněji řečeno - výtvarného umění, které souvisí s Čechami. Spolupracuje k tomu se západočeskými galeriemi U bílého jednorožce v Klatovech, s Galerií města Plzně a s jednotlivci, kterým záleží na kontaktech umělců přes hranice tak, jako tomu bývalo v dobách před příchodem dvou moderních totalit. Takovou osobností je například plzeňská fotografka Anna Kocourková.
15. března - symbolicky ve výroční den přepadení Československa nacisty a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava - se uskutečnila v bavorském Pasově vernisáž díla dvou umělců zcela mimořádného významu. Oba pocházejí z Čech, i když jen jeden z nich v Čechách žil, druhý byl Rakušan, oba jsou jak výtvarníky, tak literáty, oba zahrnujeme mezi expresionisty. Oba své dílo do značné míry vztahují k Šumavě. Alfred Kubin a Josef Váchal zobrazili Šumavu jako bájný prostor zabydlený démony, krutý ke svým lidem; ale také jako krajinu úchvatné krásy a plnou příběhů. Josef Váchal vyrobil ve 20. letech 20. století knihu Šumava umírající a romantická. Vytvořil ji celou sám, od textu k písmu, ilustracím, vazbě a předsádce, osobně ji svázal a vytiskl v 11 exemplářích obrovského formátu 65x49 cm. Ilustrace jsou barevné dřevoryty, na nichž v geniální grafické i barevné zkratce vystihuje ducha a duši Šumavy těsně předtím, než do ní vtáhla civilizace s elektřinou, silnicemi a turisty. Váchal ve svém vášnivém textu obdivuje zápas člověka s přírodou, klaní se přirozenému pralesu a mrtvolným slatím a civilizační pokrok na Šumavě považuje za zkázu a úpadek její hodnoty.
Alfred Kubin, stejně jako Josef Váchal, napsal několik významných prozaických textů a vytvořil ohromující množství grafik, jejichž námětem je často děs, tíseň a noční můra. Na výstavě v Pasově najdeme grafiky a kresby s výhradně šumavskými náměty, pojednané ovšem groteskně, s humorem i jakousi laskavostí a soucitem. Kubinova krajina je proti té Váchalově také mnohem obydlenější. Z muzea v Řezně jsou zapůjčeny ilustrace k pohádkám o Stilzlovi, skřetu šumavském, které vyšly poměrně nedávno i česky v překladu Josefa Rauwolfa: Kubinovy ilustrace však byly českému publiku dosud neznámé. Kubinovy cykly ze Šumavy jsou plné fantastických bytostí, čarodějnic i čarodějů, kouzelných i obyčejných domácích zvířat, pochmurných jezdců v krajině, chudáků, válečných vysloužilců, lidí plahočících se po poli, na které zatím na střeše jejich domu vesele čeká smrt. Váchalova krajina září kontrastními i splývajícími barvami, je to krajina - bytost. Na grafikách Alfreda Kubina je krajina prostředím, v němž fantastické bytosti a lidé žijí, nebýt démona, vystrkujícího hlavu z kozího chlívku nebo sedícího na stromě, byla by poklidná a idylická.
Pro Josefa Váchala stejně jako pro Alfreda Kubina byly Šumava a Böhmerwald jedno a totéž, nacionální a ideologické bitvy 20. století v nich vzbuzovaly jen děs, odpor, ironii a pohrdání.
Do krajiny kouzel však patří i samotné biskupské město Pasov. To v deštivém předjarním dni působilo jako archa Noemova: z jedné strany divoké vody Dunaje, z druhé strany široce se valící zelenkavé vod řeky Inn, člověk stojí na soutoku jako na špici lodi a z nebe se leje spousta deště: voda nejen že teče všude, kam oko pohlédne, ale doslova vyplňuje celý svět, hranice mezi hladinou a oblohou není. Úzké uličky starého města dosvědčují někdejší římský tábor, katedrála obrací pozornost od strašidel a démonů ke spáse duše. Výstava potrvá do 1. července.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
