Česko-německé studny už slouží celé století

Jímky, vybudované v terénních zářezech, jsou 1,5 až dva metry hluboké. Prameny mají kapacitu 24 litrů za sekundu, ale Němci jímají pouze třetinu vody, zbytek odtéká do Německa i ČR. Zařízení studen a rozvody patří Waldmünchenu. Voda, kterou pije asi 60 procent německého města, se vůbec chemicky neupravuje. Němci si ji pouze změkčují tokem přes vápenec.

Logo|foto:Český rozhlas

Jen jeden z 11 pramenů využívají Češi. Z něj se čerpá voda na nejvyšší horu Českého lesa Čerchov pro vojenské a turistické objekty. Město Domažlice tuto 16 kilometrů vzdálenou pramenitou vodu nepotřebuje. Dvacet let je napojeno na velmi kvalitní vodu z nýrské přehrady.

V devadesátihektarovém prameništi je 15 pramenů, z toho 11 na českém území. Nachází se v bývalém hraničním pásmu, které mělo za minulého režimu hloubku tři kilometry do vnitrozemí. Němečtí policisté měli vždy povolení k překračování státní hranice. Problémy byly jen v roce 1953, kdy se na hranicích instalovaly zábrany s vysokým napětím.

Oblast neměla 90 let ochranné pásmo vodního zdroje, až v roce 1996 tu byly vyhlášeny lesy zvláštního určení, kde je omezena těžba dřeva. Voda teče do Waldmünchenu pětikilometrovými litinovými trubkami, o něž se starají německé technické služby.

Logo|foto:Český rozhlas

Česko-německé studny, vybudované v letech 1903 až 1906, dodávaly vodu po celé století bez jediného problému. Nyní Češi a Němci pořádají každoroční společné kontroly čistoty jímacích studní v polovině května a září. Jde spíše o společenskou událost. Pracovníci technických služeb a čeští hajní už se znají 20 let.