Český prezident považuje důkazy proti bin Ládinovi za přesvědčivé

České vojenské jednotky, které vláda nabídla spojencům pro boj s terorismem, jsou ve velmi vysokém stupni pohotovosti, žádný konkrétní rozkaz však neobdržely. Podle náměstka ministra zahraničí Pavla Teličky Spojené státy zatím Českou republiku o pomoc nepožádaly. Premiér Miloš Zeman ve včerejším mimořádném rozhlasovém a televizním projevu oznámil, že operace v rámci celosvětového boje proti mezinárodnímu terorismu budou zahájeny v nejbližších dnech, možná dokonce hodinách. Zeman za Českou republiku spojencům nabídl vyslání polních nemocnic, protichemických jednotek a 6. brigády speciálních sil.

K tomu, jaká je pravděpodobnost, že se Česká republika skutečně zapojí do bojových akcí, se pro Radiožurnál vyjádřil ministr obrany Jaroslav Tvrdík. "Předpokládaný odvetný útok bude v momentě kdy nastane záležitostí pouze Spojených států a pravděpodobně jeho nejbližšího spojence Velké Británie. Nepředpokládá se, že by v první etapě byly nasazeny jednotky jiných aliančních států." Proto termín termín, čas a strategie nasazení je podle Tvrdíka plně v působnosti těchto dvou států. Tvrdík uvedl, že české elitní vojenské jednotky jsou připraveny vyjet během několika hodin. "Tyto jednotky jsou v silách okamžité reakce, jsou připravovány pro Severoatlantickou alianci, byly to jedny z prvních, které jsme vyčlenili."

Česká republika nabízí spojencům pro očekávanou akci proti teroristům rotu chemické ochrany, polní nemocnice a 6. brigádu speciálních sil. Právě o posledně jmenované jednotce je z pochopitelných důvodů veřejnost jen velmi málo informovaná. Jak ale Radiožurnálu potvrdil ministr obrany Jaroslav Tvrdík, je plně srovnatelná s elitními jednotkami ostatních států Severoatlantické aliance. "Pravidelně se zahraničními protiteroristickými jednotkami cvičí, v celé řadě oblastí je schopná je i porážet. Zítra jednotku představíme velvyslanci Spojených států, který navštíví Prostějov v doprovodu premiéra Miloše Zemana."

S názorem ministra Tvrdíka se plně ztotožňuje i specialista na bezpečnostní otázky, generál Antonín Rašek. "Jednotka je skutečně srovnatelná s jednotkami spojenců v NATO, zejména Britů a Francouzů. Jde o jednotku hloubkového průzkumu, která je navíc schopna bojovat ve velmi svízelných podmínkách tak jako jednotky americké armády." Rozsah nabídnuté vojenské pomoci hodnotí generál Rašek jako optimální. "Jsou vybrány skutečně nejlepší jednotky, které mají zkušenosti ze Saudské arábie a z prostoru bývalé Jugoslávie," dodal.

Vojáci 6. brigády speciálních sil z Prostějova jsou pro případnou misi v Afghánistánu připraveni. Už od poloviny září jsou v pohotovosti a čekají na případné rozkazy z centrály NATO. Jejich velitel Josef Trojan ale Českému rozhlasu odmítl sdělit k přípravě své brigády s odvoláním na vojenské tajemství cokoli bližšího: "Jednotka plní úkoly výcviku a je schopná plnit všchny úkoly, které před nás budou postaveny."

Liberecká 9. rota chemické ochrany, která je součástí elitních sil okamžité reakce NATO, zatím neobdžela žádné zvláštní úkoly v souvislosti s odvetou za teroristické útoky ve Spojených státech. Více Českému rozhlasu prozradila mluvčí roty Vlastimila Cyprisová. "Situace je stále stejná, běh jednotky jde podle ročního plánu, byla tady pouze zesílená bezpečnostní opatření. Žádné konkrétní úkoly jsme neobdrželi, jednotka zítra a pozítří odjíždí na naplánované cvičení do Turecka."

Olomoucká vojenská nemocnice je připravená poskytnout zkušený persoánál pro polní nemocnici, kterou česká vláda nabídla spojencům. Stálou pohotovost mají v tuto chvíli dva lékaři a dvě zdravotní sestry. V případě pokynů ministerstva obrany je pak zvlášní vozidlo dopraví na místo určení. Olomoučtí zdravotníci už mají zkušenosti z dřívějších misí ma Balkáně, dva lékaři jsou momentálně v Makedonii v rámci mírových misí OSN.

Vláda ve středu jednala o amerických požadavcích na Severoatlantickou alianci v souvislosti s očekávanými odvetnými kroky po teroristických atentátech v New Yorku a Washingtonu. K seznamu požadavků vládní mluvčí Libor Rouček pouze poznamenal, že jsou obecné a že neobsahují žádost o konkrétní vojenskou pomoc. Podle neoficiálních zdrojů NATO jde například o poskytnutí vojenských základen. Spojenci by také mohli nahradit americkou vojenskou přítomnost na Balkáně.