Čeští potápěči poznali vrak lodi z roku 1918. Potopilo ji torpédo vypálené ponorkou Zdenko Hudečka

Čeští potápěči zdokumentovali minulý týden v jižní Itálii při několika ponorech vrak parníku. Parník o délce 111 metrů a výtlaku 2700 tun se potopil v lednu 1918 po zásahu torpéda, vypáleného rakousko-uherskou ponorkou U28, jejímž kapitánem byl Čech Zdenko Hudeček. Patřil mezi nejúspěšnější ponorkové velitele rakousko-uherského námořnictva. Za svou kariéru potopil 11 lodí.

Vedoucím expedice, která je složená z technických potápěčů, historiků a dokumentaristů, byl Zdeněk Partyngl z Klatov. Potápěči z Czech Diving Teamu se zaměřují na vraky lodí, které mají souvislost s Českem. Podnikli expedice v Chorvatsku, v Itálii, v Černé Hoře, v Albánii, ve Španělsku, v Polsku i v oblasti Baham. K jejich největším úspěchům patřil v roce 2008 objev vraku obrněného křižníku Giuseppe Garibaldi z první světové války v Chorvatsku. Před dvěma lety se v Albánii s pomocí tamních spolupracovníků jako první ponořili k vraku rakousko-uherské ponorky U-16, která se potopila v roce 1916.

Vrak objevili rybáři

Vrak parníku před několika lety náhodně objevili italští rybáři asi šest kilometrů od mysu Spartivento v Kalábrii. Podrobný průzkum a jeho identifikaci provedla až výprava českých potápěčů a dva jejich italští kolegové. „Ponory byly velmi technicky náročné i nebezpečné, protože v místě byl silný proud a velmi špatná viditelnost," řekl Partyngl. Vrak je podle něj značně poškozený. Z velké části to způsobil zásah torpéda, dílo zkázy dokonala následná exploze kotle a náraz parníku na mořské dno. Vrak leží v hloubce asi 62 metrů na levoboku a je roztržený na dvě části.

Lodní deník je uložen ve Vídni

Loď byla původně vyrobena v roce 1878 v loděnicích v Glasgow ve Skotsku pod jménem Wistow Hall, několikrát prodána a přejmenována na S/S Bosforo. Osudná se jí stala plavba s vojenským materiálem 12. ledna 1918. Torpédo zasáhlo loď ve 21:15, těžce poškozený parník klesl ke dnu během několika minut. Zahynulo v něm 36 italských námořníků.

Potápěči při ponorech pořídili maximální množství dokumentace a s pomocí historiků ji porovnali s dobovými materiály, fotografiemi a archivními dokumenty. Informace o potopeném parníku měli už dříve ze záznamů v lodním deníku ponorky U28, který je uložen ve vojenském archívu ve Vídni.