Chcete na Městské plovárně pravidelný provoz nebo jen nárazové akce? ptá se obyvatel Plzně společnost Pěstuj prostor

26. leden 2018
Zprávy , Zprávy
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy V létě na Městské plovárně probíhají koncerty, divadelní představení nebo tančírny. Na bázi dobrovolnictví ale nejde dál pokračovat, říkají lidé ze spolku Pěstuj prostor. A otevřeli veřejnou diskusi o budoucnosti plovárny

Budoucnost bývalé Městské plovárny u řeky Radbuzy v Plzni je před klíčovým rozhodnutím. Možnosti dobrovolné práce jsou téměř vyčerpané, je třeba zjistit, co lidé chtějí.

Obnovovat bývalou Městskou plovárnu u řeky Radbuzy v Plzni začala společnost „Pěstuj prostor“ před čtyřmi lety. A to na základě podnětu neformálního sdružení patriotů „Maják Plzně“. Členové společnosti spolu s místními i zahraničními dobrovolníky čistili břeh řeky i přilehlý park a postupně místo vybavovali lavičkami, houpačkou, vodním molem i molem na opalování. Občas je k dispozici přívoz nebo půjčovna lodiček. V provozu je někdy také improvizovaná kavárna, zvláště při větších akcích.

Sezona Městské plovárny akcentuje pochopitelně léto. V tu dobu jsou tam na programu divadelní představení a koncerty nebo stále oblíbenější tančírny. Na spolek Pěstuj prostor se začala nabalovat další sdružení a využívat prostor u řeky pro své akce.

V současné době ale už zajištění provozu plovárny přerůstá společnosti „Pěstuj prostor“ přes hlavu. „Dělat intenzivní provoz na koleni bez dostatečného zázemí prostorového a finančního, to není dlouhodobě možné,“ vysvětluje lídr společnosti Marek Sivák.

Podle něj jsou možné dvě varianty. „Buď se místo nechá ležet více ladem a jednou za čas se tam uskuteční nějaká akce. To ale také znamená, že se o plovárnu nebude nikdo kontinuálně starat. A také se může místo zalíbit někomu k zástavbě,“ uvažuje Sivák. Druhou cestou je podle něj rekonstrukce: „Tak, aby místo mohlo poskytovat zázemí pro pořádání akcí i pro spolek Pěstuj prostor. Tady připravujeme ostatní akce pro Plzeň, jinak bychom neměli kde prostor pěstovat.“

Lidé kolem bývalé Městské plovárny spolupracují od začátku s několika pamětníky. Jedním z nich je Rudolf Homola, který na plovárně v dětství bydlel. „V tom domě, který tam je, bývala v přízemí restaurace a v prvním patře dva byty. Jeden jsme měli my. Já jsem se tam přistěhoval na konci druhé třídy a byl jsem tam až do roku 1967. Vím bezpečně, že v 65 roce jsem byl na vojně a přijel jsem na dovolenou k našim. A ta plovárna ještě fungovala,“ vzpomíná Rudolf Homola.

Historické fotografie Městské plovárny u řeky Radbuzy v Plzni

Jak se k obnově Městské plovárny staví Útvar koncepce a rozvoje města Plzně? „Je šance, že základy jsou dané. To místo si našlo svoje místo na slunci, ukázalo se, že to nebyl projekt jen na jeden rok. Přece jenom když už se někde čtyři roky něco drží, lidé pravidelně přicházejí a kolem vede pěší i cyklistická trasa - je hodně pozitivní, že se tam lidé mohou zastavit,“ hodnotí úsilí kolem plovárny vedoucí útvaru Irena Vostracká.

Podle ní je ale také třeba přemýšlet, co dál. „Chceme hledat druhé Hradiště, nebo chceme místo pro občasné zastavení a akce? Má mít plovárna celoroční provoz?“ ptá se Vostracká.

A spolu s ní se ptají také členové spolku „Pěstuj prostor“. A prosí Plzeňany o jejich názor a ptají se: zastavili jste se někdy na Městské plovárně? Co se vám na ní líbí? Co vám tam chybí? Chtěli byste na plovárně celoroční nebo celosezonní provoz nebo jen místo pro občasné akce? Odpovídat můžete na email: plovarna@pestujprostor.cz.

autor: Petra Kosová
Spustit audio