Chladnokrevný kůň je rozvážný a obratný, říká chovatel z Tachovska
Jednoho dne se Foistovi rozhodli, že chtějí koně. Pořídili si dva slezské noriky, kteří jsou dobří na práci v lese. Jiří dal výpověď v práci a začal se chovu koní věnovat naplno. Statek najdeme ve Starém Sedle na Tachovsku, žije v něm devět koní, odchovali několik hříbat.
„Tažný kůň není dobrý jen pro nepřístupná místa, je platný i v normálním porostu, protože ho nezničí. Kůň v lese může pracovat 4 - 6 hodin, podle náročnosti terénu, natahá tak 20 m³,“ říká Jiří Foist.
Chladnokrevní koně se vyvíjeli v horách, v lesích, kdežto teplokrevní na stepích, takže běhají rychle. "Chladnokrevný kůň je rozvážný, ale obratný. Třeba slezský norik, naše národní plemeno, nevypadá úplně robustně. Je to normální kůň, trošinku silnější, ale hodně všestranný," vysvětluje chovatel.
Věnuje se také soutěžím chladnokrevných koní a to v disciplíně „ovladatelnost s kládou. „Je udělaný takový parkur a kůň má zapřaženou kládu. Projíždí se překážky, nesmí se shodit třeba míčky nebo naopak se míček musí shodit přesným posunutím klády,“ popisuje. V roce 2021 vyhrál Jiří mistrovství Rakouska, o rok později mistrovství Evropy.
Poslechněte si celý rozhovor a dozvíte se, že Jiří Foist si před dvěma lety splnil klukovský sen a stal se profesionálním hasičem na stanici Stříbro. Také prozradíme, že umí hrát na dudy, což ani nikoho nemůže překvapit, protože je to rodák z Postřekova.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
