Chraňte rostliny před úpalem. Zemina v truhlíku může mít i 80 stupňů

26. červenec 2022

Jako my lidé, i rostliny v horkých letních dnech trpí neduhy, které by se daly označit jako úpal a úžeh. Jak jim předcházet a co v takové chvíli dělat poradil zahradník František Hlubocký.

„Není to odborně, ale úpal i úžeh rostlin jsou takové nemoci z těchto červencových horkých dnů. V srpnu už to bude trochu lepší, to už slunce tolik nežhne,“ říká František Hlubocký s tím, že rostliny zasazené ve volné půdě „úpalem“ obvykle netrpí.

„Přehřátí půdního substrátu, abych to nazval odborně, tím trpí všechny rostliny v truhlících, nebo kbelících. Třeba hnědý truhlík za oknem, ve kterém nejsou převislé rostliny, které by ho zastínily, tam se zemina přehřeje na šedesát i osmdesát stupňů. To zničí kořeny a rostliny pak vadnou a nikdo neví proč a leje tam zbytečně vodu a oni ještě shnijí. Pozor na to,“ varuje pardubický zahradník.

Týká se to třeba i rajčat a paprik pěstovaných v kbelících. „Ty je potřeba přistínit, postavit před ně prkno, nebo je přetáhnou bílou netkanou textilií,“ radí František Hlubocký.

Zalévat opatrně

Takto poškozenou rostlinu je také potřeba zalévat jen velice opatrně. „Kořeny jsou poškozené a nejsou schopné sát a odpařovat ji listy dál. Kdyby rostlina vadla, nezbývá než ji zkrátit, nebo obrat nějaké listy. Vadne proto, že kořeny nejsou schopné dodat tolik vody, kolik jí listy odpaří.“

Zahradní hadice (ilustrační foto)

„A pak „úžeh“, který se projevuje na plodech jablek, ale i peckovinách. Zjistil jsem to i na ostružině, nebo na listech. To jsou ty bílé, oválné, světlé, béžové skvrny, kdy vidíte, jak je ta pokožka na osluněné straně spálená. Tam je problematické se bránit. To chce překrýt bílou netkanou textilií, něčím vzdušným, aby to slunce tak nepálilo. Ale u těch jabloní, broskvoní, švestek a tak je to těžké, jsou to velké stromy,“ popisuje František Hlubocký.

Místo trávy mech

A při vedrech také pozor na sečení trávníků. „Trávník potřebuje trochu srovnat, aby některé plevely nestihly odkvést, ale sekat aspoň na tři, čtyři centimetry. Nehoblovat to, protože pak se nám tam nastěhují mechy. Krátká tráva si nestíní, slunce ji spálí, uvolní prostor a mechům, co jsou v trávníku, stačí málo. Jednou zaprší, mech okamžitě vyraší a než se tráva rozmyslí, tak už je to zelené, ale mechem,“ říká František Hlubocký.

 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.