Chtěli byste si vypěstovat zeleninu, ale nemáte vlastní zahradu? Řešením může být komunitní zahrada
K pěstování rajčat nebo jahod dnes už není třeba mít vlastní zahradu. Stačí pytel se zeminou na balkóně nebo truhlík za oknem. V posledních letech ale také roste obliba komunitních zahrad ve velkých městech a Plzeň není výjimkou.
Vlastní zeleninu či ovoce si můžou zájemci v Plzni vypěstovat už ve třech komunitních zahradách. V ulici Pod Vinicemi založilo první plzeňskou komunitní zahradu občanského sdružení Envic. Komunitní zahradu má i mezigenerační centrum Totem a v areálu plzeňského Depa2015 připravuje záhony spolek Pěstuj prostor.
„Komunitní zahrada se tu pomalu, ale jistě rýsuje. Ze skladu veřejného statku města Plzně jsme sem dovezli velké betonové květináče s keramickými reliéfy po stranách, jejichž autorem je František Pavlas. Ten vytvořil řadu keramických děl, které je možné vidět na mnoha místech veřejného prostoru v Plzni. Květináče se během několika dní naplní hlínou a budou připraveny pro první zahradníky. Zájem projevilo zatím 10 pěstitelů a několik záhonů je stále ještě volných. Případné zájemce tedy rádi uvítáme,“ řekla Silvie Hašlová ze spolku Pěstuj prostor, který má pěstírnu v Depu2015 na starosti.
Zájemci o pěstování se můžou ještě přihlásit. Kontakty a další potřebné informace najdete na facebookové stránce Pěstírna Depo2015.
Komunitní zahrada podle Silvie Hašlové poskytne zájemcům záhon, potřebné zahradnické nářadí, vodu k zavlažování a kompost k hnojení. Budoucí zahrádkáři si sebou musí donést tedy jen vlastní semínka. Kromě pěstování jim pěstírna nabídne také společenskou zónu s posezením a grilem a relaxační koutek. Vzhledem k velikosti záhonů jsou k pěstování vhodnější menší rostliny jako například ředkvičky, salát, špenát, bylinky a podobně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Podle mne odveta bude,‘ míní analytička Irena Kalhousová. Izrael ji ale musí dobře nakalibrovat
-
V Česku hledáte jakoukoliv práci co nejdřív, v Dánsku tu nejlepší a pomůžou vám s tím, srovnává sociolog
-
‚Musíme se připravit.‘ Rusko může mít za pět let prostředky k útoku na NATO, řekl německý generál
-
Po odsouzení války mu začali vyhrožovat. ‚Vlastně jsem měl štěstí a udělal z toho skeč,‘ říká ruský komik