Čím modřejší šourek samec mořské kočky má, tím je dominantnější
Kočkodan Brazzův pochází původem z Afriky a má tmavě zelenou barvu, nad čelem oranžový půlměsíc a výraznou bílou bradku. Samci jsou větší, než samice, mohou vážit až 10 kg, kdežto samice okolo 5 kg.
„Kočkodan má výrazný modrý šourek. Čím modřejší, tím dominantnější a průbojnější samec je,“ sdělila na úvod chovatelka primátů v Zoologické a botanické zahradě města Plzně Monika Nováková, která dále pokračovala popisem primátů: „Mláďata se rodí zelená a až během dospívání se barví dle pohlaví.“
Kočkodan Brazzův obývá oblasti okolo řek. „Jsou to primáti, kteří velice často slézají na zem. Mají opravdu hodně vyvinuté a silné zadní končetiny a chodí si sbírat potravu na zem. Mají dokonce lícní komory, do kterých si nasbírají krmení a dokáží tam dát obsah, který se jim vejde do žaludku. Čili oni si jídlo nasbírají dole, poté si vylezou na strom a teprve tam v klidu konzumují,“ řekla Nováková. Jedná se o všežravce, čili se živí okusy, plody, květy, ale i masem.
Kočkodani neváhají použít své špičáky
Někteří návštěvníci plzeňské zoo se mohou domnívat, že se s nimi tamní zaměstnanci a ošetřovatelé snad dokonce mazlí: „Skutečně k nim nechodíme a nemazlíme se s nimi. Kočkodani mají několikacentimetrové špičáky, které se při nebezpečí nebojí použít,“ vysvětlila chovatelka.
Kočkodani jsou monogamní a ve volné přírodě se pohybují ve skupině o zhruba 4-10 jedincích, kde je samec, samice a odrostlá mláďata. Samci pohlavně dospívají zhruba v 5 letech věku a posléze skupinu opouštějí. Samice zde zůstávají trvale.
A jak vznikl název tohoto primáta? „Kočkodany přivezli námořníci přes moře, a jelikož jim zřejmě připomínali kočku, ujalo se označení mořská kočka, později kočkodan. Kočkodan Brazzův píšeme s velkým písmenem B, a to podle cestovatele s tímto jménem,“ uvedla pracovnice zoo. Víc se o původu názvu kočkodan můžete dočíst zde.
Jak samci kočkodana zastrašují jiné samce a nepřátele? Poslechněte si reportáž!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
