Církev hledá cesty jak opravit stovky kostelů

Restituční nároky dávají církvi na mnoha místech prostor pro vyjednávání. Patrony se stávají obce a někde dokonce i kostel převezmou do svého vlastnictví. Většinou s podmínkou, že ho sice bude i nadále využívat církev, ale že už si v obci další majetek nárokovat nebude.

„Katolická církev má v jednotlivých oblastech diecéze centrální kostely, ve kterých se pravidelně konají bohoslužby a které jsou také střediskem jednotlivých farností. To jsou pro nás zásadní kostely a do budoucna se o ně chceme co nejlépe starat. U těch ostatních prosíme, aby spolupráce byla společně mnohem více propojena s obcí,“ řekl plzeňský biskup Tomáš Holub.

O budoucnosti kostela se tak například jednalo v Janovicích nad Úhlavou. „Církev si nárokovala pozemky, které jí údajně historicky náležely, a aby je nemusela soudně vymáhat, navrhla nám smírné řešení. To spočívalo v tom, že město převezme do vlastnictví kostel svatého Jana Křtitele, a za to nebude probíhat žádné soudní řízení ve vymáhání pozemků,“ uvedl starosta Janovic nad Úhlavou Michal Linhart.

Janovice na tuto variantu nejdříve přistoupily, později se ale s církví nedohodly na podmínkách darovací smlouvy. Za jedno byli ale v tom, že by se z kostela coby dominanty města neměla stát ruina. „Nakonec jsme uzavřeli tak zvanou Patronátní smlouvu, kde se město zavazuje, že ročně přispěje dotací ve výši jednoho procenta ze sdílených daní. Je tam ale podmínka, že se církev musí podílet stejnou částkou. Tím pádem je vyřešený i problém pozemků, ve kterém se církev zaručila, že je dále nebude vymáhat,“ vysvětlil starosta Linhart.

S církví se dohodly i Dolany

O pozemky a kostely jde také v Dolanech na Klatovsku. Tady právě připravují smlouvu o převzetí kostela do majetku obce a opět se zárukou, že církev v obci už nic nárokovat nebude.“ Nejde jen o to říct si, že tu církev už nic nárokovat nebude, ale že máme také společnou budoucnost. A to si myslím, že jsou dvě věci, které patří k sobě. Církev deklaruje, restituce jsou uzavřeny a pojďme se dívat do budoucna, jak to co je společné, nejlépe využít a nabídnout pro všechny,“ řekl Tomáš Holub.

Jiní jako například Pavla Šťastná z Dolan poukazují i na praktickou stránku věci. „Kostel se celkově nachází ve špatném technickém stavu. Z mého pohledu převzetí kostela do majetku obce znamená velkou finanční a administrativní zátěž pro naši obec,“ popsala Šťastná.