Denně dva mázy piva a dva žejdlíky mléka. To byly požitky hradišťských kaplanů
Roku 1858 přestavěl hrabě Hanuš Krakowský z Kolowrat zámeckou kapli sv. Ondřeje na zámku Hradiště a založil nadaci pro zámeckého kaplana. Jako obydlí pro tohoto kaplana byla v roce 1861 postavena kaplanka, a to na dohled od samotného zámku.
Kaplanka zahrnovala dvě světnice, čeledník, malou kuchyňku s kvelbíkem a sklepem. Právním základem pro fungování kaplanky a zámecké kaple byla Nadační listina, která mj. stanovovala tzv. požitky místního kaplana: „Například dostával každého měsíce 42 zlaté a pro kostelníka 120 zlatých, dále dostával každého čtvrt roku jednu 1 měřici pšenice, 2 měřice žita, 1 měřici ječmene a 4 rakouské sáhy polenového dříví. Ročně pak 50 liber másla, denně 2 mázy piva a 2 žejdlíky teplého mléka od krávy,“ uvedl pracovník Muzea jižního Plzeňska v Blovicích Jiří Bouda.
Tichý svědek toku dějin
V kaplance se za dobu její existence vystřídalo několik kaplanů. Posledním z nich byl Ludvík Strouhal, který sloužil poslední mši v zámecké kapli v roce 1937. Poté už sloužily mše v kapli duchovní z Blovic. Objekt kaplanky byl následně využíván k nejrůznějším účelům – byl například pronajímán k bydlení, po druhé světové válce se sem nastěhoval Místní národní výbor (MNV) a umístila se sem i obecní knihovna. V 50. letech minulého století tu byla vybudována také kulturní jizba. „Například se tady konaly kulturně-ideologické akce, jako byl kupříkladu každoroční příjezd Dědy Mráze, který byl v parčíku před budovou slavnostně přivítán a poté následoval další kulturní program,“ sdělila pracovnice blovického muzea Tereza Pelcrová.
Budova kaplanky se také stala svědkem podstatné události, a to rozhodnutí zdejších občanů o sloučení Hradiště s Blovicemi, ke kterému definitivně došlo 12. června 1960.
„Po MNV se do uvolněného objektu kaplanky nastěhovala Krajská plemenářská správa, konkrétně její Inseminační středisko, které zde působilo až do roku 1990,“ jmenuje Tereza Pelcrová další z mnoha funkcí budovy. V současnosti je objekt v soukromém vlastnictví.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.