Design se vyvíjí, ale technologie je pořád stejná, říká kovář Jiří Wallner
Jiří Wallner z Plzně je mistrem černého řemesla. Ve své dílně v Plzni - Újezdě za svůj život vykoval stovky předmětů od drobných plastik nebo dekorací až po velká vrata a mříže. Svoje dovednosti také celý život předává mladší generaci. Za svoji celoživotní práci dostal titul Mistr tradiční rukodělné výroby Plzeňského kraje.
„Výheň musíme ohřát na 1100 stupňů Celsia. Poznáte se to podle barvy. Když máme světle žlutý žár, tak je tam kolem těch 1100 stupňů a s materiálem se může začít pracovat,“ říká mistr kovář Jiří Wallner. „Při práci se hodně zahřejeme. V létě bývá v dílně 50 - 60 stupňů. I když jsou zde okna, teplota se tady udrží,“ dodává. Kováři se chladí tím, že popíjí vodu. Pivo prý do dílny nepatří.
Nejdůležitější, co kovář potřebuje k práci je kladivo a kovadlina. Aby se zbytečně nenadřel, tak se začaly vyrábět nějaké stroje. „My používáme třeba klasický pérový buchar a ten nám ušetří spoustu naší fyzické práce,“ popisuje Jiří Wallner.
Všechno je v hlavě a v rukách
Jako v každém uměleckém řemesle, vznikají i v kovařině nové moderní prvky. Podle kováře Wallnera jde design hodně dopředu, ale technologie jsou pořád stejné, základní, které se učí tisíce let. „I když děláte novou věc, všechno je to stejně jen o dokonalém zvládnutí kovářských dovedností. A pak je to v hlavě a v rukách, které musí s hlavou spolupracovat.“
Přání do budoucna? „Chlap byl měl zasadit strom, postavit dům a zplodit syna. To mám splněno. A ještě se snažím udělat něco pro ostatní lidi. Chci, aby po mě zůstalo nějaké to kování. A kdyby si lidi později řekli – hele, to dělal nějaký Walllner z Plzně, to bych byl rád.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
