Diakonie ČCE poskytuje přes 200 různých služeb, po karanténě se řada z nich vrací k normálnímu životu

27. květen 2020

Opatření proti šíření koronaviru se pomalu rozvolňují, a to se projevuje i v sociálních službách. Od pondělí budou opět moci přijímat návštěvy klienti domovů pro seniory, pacienti nemocnic a léčeben dlouhodobě nemocných. Řekneme si, jaká je situace v Diakonii Českobratrské církve evangelické, která poskytuje přes 200 různých služeb v Česku.

Diakonie ČCE poskytuje sociální a zdravotní služby, chráněné dílny, speciální školy nebo služby pro náhradní rodinnou péči. Jak se některé z nich po karanténě vrací do normálního života, popisuje vedoucí komunikace Pavel Hanych.

„Pomaličku se začíná obnovovat život v ambulantních službách, tzn. všelijakých stacionářích pro děti nebo dospělé lidi s postižením nebo i pro seniory. Blíží se také doba, kdy se na konci května otevřou velké pobytové služby, jako například seniorské domovy, k návštěvám blízkých a příbuzných těch obyvatel domovů. Oni už jsou vlastně 3. měsíc v izolaci, po celou dobu té pandemie se nemohli setkávat se svými blízkými, příbuznými a to je samozřejmě velmi závažná situace, která na ty lidi doléhá.“

Dosavadní izolace od ostatních lidí se nepříznivě odráží na jejich psychice. Zdaleka se však nejednalo jen o zákaz návštěv zvenčí.

„Ta pandemie přinesla i omezení v oblasti komunitního života, který jinak v těch domovech funguje. To nejsou velké ústavy, ale naopak se v Diakonii snažíme spíš o budování menších komunit lidí, kteří k sobě mají blíž. Samozřejmě v této době se ne všechny tyto aktivity mohly konat, nicméně dlouhodobě se snažíme i v této situaci zprostředkovávat kontakt s blízkými těch našich obyvatel, ať už pomocí moderních technologií, nebo třeba klasických dopisů. Když jsem u těch dopisů, tak v Diakonii jsme přišli s iniciativou na podporu těch nejosamělejších, do které se mohla zapojit široká veřejnost, byla to akce s názvem Dopisy pro radost. Dopisy byly určeny lidem v seniorských domovech, kteří už jsou dlouho sami.“

Do iniciativy „Dopisy pro radost“ zapojilo 350 lidí. Dospělí psali dopisy, děti kreslily obrázky a psaly krásné vzkazy, zapojily se i celé třídy ze základních škol. S dopisy ani nemuseli chodit na poštu, stačilo je naskenovat či vyfotit a poslat Diakonii. Pečovatelky v domovech pro seniory je pak vytiskly a předaly nebo přečetly klientům.

„Dostali jsme stovky dopisů a samozřejmě jsme je všechny poslali dál. Ten ohlas ze strany obyvatel domovů seniorů je velmi kladný, zažili jsme mnoho reakcí radostných, někdy až dojatých, často se stávalo, že lidé byli překvapeni, že nemusí odepisovat, protože byli zvyklí celý život na dopis odepisovat a tady samozřejmě tato povinnost pro ně neplatí. Takže i takovéto úsměvné situace jsme zažili. Ale důležité je, že aspoň symbolicky to přineslo nějakou radost a naději do té těžké samoty, kterou teď prožívají.“

Diakonie ČCE provozuje také školy.

„Diakonie je významným vzdělavatelem v oblasti speciálního školství, tzn. dětí nebo mladých lidí, kteří mají nějaký handicap, nějaké postižení, leckdy i těžké postižení, například těžkou formu autismu. Tyto školy podle současného nařízení ministerstva školství se zatím otevřít nemohou, navzdory tomu, že jiné školy se postupně otvírají, a zatím to vypadá, že to tak bude až do konce školního roku, což samozřejmě klade vysoké nároky na rodiče nebo ty, kdo o děti pečují, protože ta péče je už tak velice náročná a nyní je vidina, že se zpátky dostanou do školy, až někdy na podzim. Je ještě možné, že v tom budou nějaké změny, snažíme se ve spolupráci s dalšími apelovat na ministerstvo školství, aby v tomto udělalo nějakou výjimku. Uvidíme, jestli se to podaří.“

Problémy se vyskytly i v rodinách, které pečují o nemocného nebo handicapovaného člověka a po dobu karantény nemohly využívat odlehčovacích služeb.

„Platí to velmi podobně jako u dětí s handicapem, zvlášť tam, kde je ta péče velmi náročná, lidé oceňují, když si mohou nějaký čas odpočinout a nabrat nových sil. To teď samozřejmě možné nebylo, takže ta doba koronakrize, která se postupně týden za týdnem prodlužuje, přináší obtíže právě těm, kteří pečují o někoho svého blízkého. Jiná situace, ale v této intenci podobná, je třeba u dětí a rodin takzvaně ohrožených, které dosti často potřebují velkou podporu a pomoc při zvládání každodenních úkonů péče o děti. Tady vůbec nevíme, co to teprve přinese, protože tyto služby byly 2 měsíce zavřené a teď se začnou postupně obnovovat. A zatím nevíme, co to mohly způsobit ty 2 měsíce v izolaci.“

Období koronakrize však Diakonii přineslo i řadu pozitivních zkušeností.

„Především nás velmi podporuje veřejnost. V mnoha našich střediscích přátelé a blízcí pomáhali například s výrobou a distribucí těch různých pomůcek, roušek apod. Když přijde takováto krizová situace, často se říká, že se společnost semkne, což se, myslím, potvrdilo i v tom letošním novém fenoménu, kterým je ta koronavirová pandemie. Máme zkušenosti z povodní, že jsme angažovali stovky dobrovolníků, kteří ještě dlouho po skončení povodní pomáhali v terénu lidem zasaženým povodněmi. Ale v tuhle chvíli se naopak ukázalo, že zdaleka tak velkou dobrovolnickou pomoc společnost nepotřebuje, protože si mnohdy vystačí sama tím, že existují nějaké sítě sousedů, přátel, těch nejbližších lidí nebo i malých obcí apod. Takže navzdory původním předpokladům se úplně stovky dobrovolníků nekonaly v tomto případě. Takže i v tomhle možné pozitivně vidět to, že si lidé dokáží pomoci i na té nejbližší úrovni.“

Uzavírá vedoucí komunikace Diakonie ČCE Pavel Hanych.

Spustit audio