Před 145 lety se narodil český konstruktér a vynálezce Ludvík Očenášek

4. srpen 2017

Ludvík Očenášek je jedním ze dvou Čechů, kteří jsou zapsáni ve Spojených státech amerických v síni slávy průkopníků kosmických letů. V Čechách ale zná jeho jméno málokdo. Život tohoto českého konstruktéra i jeho vynálezy letos připomíná výstava v Centru stavitelského dědictví v Plasích. A právě dnes je tomu 145 let, co se Ludvík Očenášek v obci Kříše na Rokycansku narodil.

Ludvík Očenášek při přípravě odpalu raket na Bílé hoře v Praze 2. 3. 1930

„Dětství prožil v nedaleké Dražni a v Malenicích, do školy chodil v Dolní Bělé. Jeho život je spjat s tímto regionem. V roce 1949 v obci Dražeň svůj život i zakončil,“ řekl Michal Plavec z Národního technického muzea, který je také autorem výstavy. Ludvík Očenášek začínal výrobou jízdních kol, sestrojil monokolo, v roce 1906 vyvinul vlastní rotační automobilový a letadlový motor a úspěch zažil s vylepšením obloukové lampy. Za první světové války se zapojil do odbojové organizace Maffie.

„Vydařil se mu takový husarský kousek, neboť si uvědomil, že mezi Vídní a Berlínem určitě je telefonické spojení, a mezi místními ministerstvy války nejpřirozenější cestou toto spojení povede přes Prahu. On ho skutečně našel a v roce 1918 se úspěšně napojil a odposlouchával hovory,“ popsal Michal Plavec.

V meziválečném období se Ludvík Očenášek úspěšně zabýval konstrukcí raket. „Byly to dvě známé zkoušky. První více méně utajená, protože přesně nevěděli, co se s tím stane, ke které došlo na konci ledna 1930. Potom velmi úspěšné a nafilmované byly další zkoušky 2. března 1930, díky nimž se dostal i do síně slávy průkopníků kosmických letů,“ uvedl Plavec.

Muž, jehož cílem bylo dál a výš

Ve třicátých letech vylepšil takzvaný hydrodynamický člun, který měl nízký ponor. „Člun čerpal vodu z řeky, kterou vypouštěl proti proudu pohybu toho člunu, a tím se dostal do pohybu. Výhoda byla, že se nepoužívaly žádné šrouby nebo boční kolesa, nic takového, což vždycky zvyšovalo ponor,“ vysvětlil Michal Plavec.

Ludvíka Očenáška připomíná na Plzeňsku také naučná stezka. Za jejím vznikem stojí občanské sdružení Přeskopec a Jana Čiháková: „Jeho cíl byl dál a výš. To byla jeho celoživotní náplň za každou cenu. On si například vypůjčil peníze na výrobu člunu, který mu potom někdo rozbil. Zkoušel věci znovu a znovu. Najednou vidíme, že licenci koupili Japonci a dělají na jeho principu vodní skútry, takže on tu pořád s námi je.“ Stezka vede mezi Plasy a Dolní Bělou a má 13 zastavení

Výstavu o Ludvíku Očenáškovi si v Centru stavitelského dědictví v Plasích můžete prohlédnout až do 26. listopadu.

autoři: čer , jik
Spustit audio